Důležitost rodinného růžence
Tento článek je vzat
z brožurky „Our Glorious Faith and How To Lose It“ (Naše nádherná víra a
jak ji ztratit) napsané P. Hughem Thwaitesem, S.J. Obsahuje různé příběhy, jak
můžeme ztratit svou víru, ale tento článek se bude zabývat jen svatým růžencem.
Slova P. Thwaitese k tomuto předmětu jsou následující:
Chci teď bez odkladu
hovořit ke svému tématu. Zdá se mi, že hlavní příčinou ztráty víry je odpadnutí
od praktikování rodinného růžence.
Po druhé světové válce
došlo v Rakousku k úplnému kolapsu duchovních povolání. Jednoho roku
zjevně nikdo nevstoupil do semináře. Takže biskupové svolali synodu, aby
zjistili, jak se mohlo stát, že se to stalo. Závěr, ke kterému dospěli, bylo,
že válka tak narušila rodinný život, že ustal staletí starý zvyk praktikování
růžence v domovech a ten prostě znova nezapočal. To je také moje zkušenost
– když zmizí růženec, víra brzy upadne.
Pamatuji si, jak mi
někdo vyprávěl o svém příteli, skvělém katolíkovi, pilíři farnosti, jehož
všechny děti jedno po druhém odpadly. Všechny odpadly od svátostí a od
navštěvování mše. Tak jsem mu řekl: „Klidně bych se vsadil, že tvůj přítel byl
jako kluk vychován v modlitbě rodinného růžence a jeho děti ne.“ Když jsme
se příště viděli, řekl mi, že to je skutečně pravda. Jeho přítel se doma modlil
rodinný růženec, když byl kluk, a když se oženil a začal rodinný život, všichni
se modlili růženec. Ale pak jednoho večera, když se měli začít modlit rodinný
růženec, zapnulo jedno z dětí televizi, a bylo to. Zvyk rodinného růžence
byl opuštěn a v patřičné chvíli se děti vzdaly i praktikování víry.
Po tomto životě se
ukáže, že jediný tento čin, který nebyl pokárán, postihl věčný život mnoha
lidí. Bůh poslal Svou Matku do Fatimy, aby nám řekla, že se máme modlit
růženec každý den. Nepožádala nás o modlení se žádné jiné modlitby. Proto
bychom měli udělat, o co nás Ona požádala.
Laik, kterého jsem
jednou potkal, a který se nemodlil růženec, mi řekl, že se modlí každý den
breviář. To je pěkné. To by měli dělat kněží. Je to modlitba Církve. Je tedy
svým způsobem lepší než růženec. Ale není to to, o co nás Panna Maria požádala.
Požádala o růženec. Když maminka pošle své dítě do obchodu koupit láhev mléka a
ono místo toho přijde se zmrzlinou, bude potěšená? Svým způsobem je zmrzlina
lepší než mléko, ale není to to, o co požádala.
Myslíte, že v onom
svatém domově v Nazaretu musela Panna Maria o něco žádat dvakrát? Jestli
chceme každým způsobem být jako Ježíš, musíme dělat to, o co nás Jeho Matka
žádá. Jestliže tak nečiníme, můžeme čekat, že se věci budou dařit? Nemůžeme
beztrestně neposlouchat Matku Boží. Ona zná lépe než my nebezpečí duchovního
boje. Ona chápe jasněji než my nebezpečí, která na nás útočí. Ona nás
varuje: Musíte se modlit denně růženec.
Když vás automechanik
varuje, že vaše auto potřebuje opravu jinak se porouchá, jistě na to varování
budete brát zřetel. Když vás ukazatel stavu paliva varuje, že potřebujete
doplnit palivo, nic s tím neuděláte? A když Panna Maria přichází do Fatimy
a říká nám, ne jen jednou, ale šestkrát, že se musíme modlit růženec každý
den, nebudeme tomu věnovat pozornost? Jestliže nebudeme, pak si jen sami
sobě můžeme klást za vinu, že naše děti odpadly od víry.
Vím, že Fatima je pouze
osobní zjevení, nicméně Církev jej schválila, což znamená, že jsme neuvážliví,
když ho ignorujeme. Jestliže nás Církev informuje, že Panna Maria opravdu
přišla do Fatimy a říká nám tyto věci, pak musíme naslouchat jejím slovům.
Opravdu se mi zdá, že ti katolíci, kteří neberou vážně Fatimu a nemodlí se doma
denně růženec jsou podobní Židům, kteří se smáli Jeremiášovi. Když nám Bůh
posílá Své proroky a my je nebereme vážně – nu, pak máme celý Starý zákon, aby
nám řekl, co se stane jako následek. Ale ve Fatimě nám Bůh neposlal Své
proroky, ale Svou Neposkvrněnou Matku.
Takže si myslím, že
upuštění od rodinného růžence je hlavní důvod proč tolik katolíků ztratilo
víru. Zdá se mi, že Církev budoucnosti bude složena výhradně z těch rodin,
které jsou věrné růženci. Ale bude existovat velké množství lidí, jejichž
rodiny bývaly katolické.
Při své práci, když
navštěvuji domovy, jsem viděl tento výsledek potvrzený opakovaně. Domovy se
mohou proměnit každodenní modlitbou růžence. Vzpomínám si na ženu, která mi
nemohla dost poděkovat za to, že jsem ji donutil s tím začít. Sjednotilo
to její rodinu jako nikdy předtím. Vzpomínám si na jiný domov, kam jsem
chodíval. Bylo tam zvláštní napětí: děti byly mlčenlivé a žena se zdála
uzavřená, ale manžel byl ochotný začít s rodinným růžencem. Když jsem je
navštívil o pár měsíců později, atmosféra byla celkem odlišná. Děti byly
hovorné a žena byla přátelská. Manžel pak se mnou šel kus cesty a říkal, jak je
to úžasné, že domov je o tolik šťastnější.
Myslím si, že jeden
důvod, proč každodenní růženec vytváří šťastný domov, je tento. Z toho, co
řekli někteří posedlí lidé a z toho, co řekli někteří světci, se zdá
jisté, že démoni se bojí růžence. Vstávají jim z toho vlasy
/hrůzou/, abych tak řekl. Svěcená voda je jistě zahání, ale /oni/ se zase
vrací. Každodenní růženec je zahání a drží je z dosahu. Je to jako
život ve starém domě, kde jsou všude myši. Jediný způsob, jak se jich
zbavit je pořídit si kočky. Když si pořídíte pár koček, za týden nebo dva už
tam jednoduše nebudou žádné myši. Myši se bojí už jen pachu koček. A
v domově, kde se denně modlí růženec, si démoni po čase uvědomí, že jsou
bezmocní před Pannou Marií a odchází pryč.
To musí být jeden
z důvodů proč, jak se říká, „rodina, která se spolu modlívá, spolu
prodlívá“. V takovém domově zcela prostém zlých duchů existuje
atmosféra, kterou člověk vně nenajde. V démony zamořeném městě jako je
Londýn, kde žiju, je takový domov oázou Boží milosti a lidé v něm nalézají
pohodlí a klid, který si skvěle užívají. Nebylo zamýšleno, abychom my lidé žili
ve společenství s démony, ale s Bohem a anděli a svatými v nebi.
Takže jak já to vidím,
v této snaze, kterou činíme, udržet víru a předávat ji dál, je modlitba
růžence naprosto nepostradatelná. Lidé mohou dělat cokoliv dalšího, třeba i
navštěvovat každý den mši, přesto se potřebují modlit růženec ve svém domově.
Je to lék, který nám Matka předepsala k užívání, aby naše víra zůstala
silná a zdravá.
Proroctví svatého Nila
Protože si uvědomuji, že
svatý Nilus je sotva znám větší části Církve, přikládám krátký popis jeho
života převzatý z Katolické encyklopedie (vydání z roku 1911):
Sv. Nilus byl jedním
z mnoha učedníků a vroucím obráncem sv. Jana Zlatoústého (Chryzostoma).
Byl úředníkem soudu v Konstantinopoli, byl ženatý a měl dva syny. Protože
byl sv. Jan Zlatoústý patriarchou, před svým exilem (398 – 403) nasměroval Nila
ke studiu Písma a skutkům zbožnosti. Sv. Nilus opustil svou ženu a jednoho syna
a vzal si druhého syna, Theodula, s sebou na horu Sinaj, aby se stal
mnichem. Biskup z Eleusy vysvětil Nila a jeho syna na kněze. Matka a druhý
syn se také přidali k náboženskému životu v Egyptě.
Sv. Nilus se stal ze
svého kláštera na Sinaji známou osobou po celé východní Církvi svými spisy a
korespondencí a hrál důležitou roli v historii své doby. Byl znám jako
teolog, biblický učenec a asketický spisovatel, takže lidé všeho druhu,
počínaje císařem, mu psali, aby se s ním poradili. Jeho početné práce
včetně množství dopisů sestávají z odsuzování herezí, pohanství, porušení
disciplíny a zločinů, z pravidel a principů asketismu, obzvláště mravních
zásad náboženského života. Beze strachu varuje a hrozí vysoce postaveným lidem,
opatům a biskupům, vládcům a princům, dokonce i samotnému císaři. Udržoval
písemný styk s Gainem, vůdcem Gótů, a usiloval o jeho obrácení od
arianismu. Důrazně odsuzoval perzekuci sv. Jana Zlatoústého před císařem
Arkádiem a jeho dvořany.
Sv. Nilus musí být
počítán mezi jednoho z vůdčích asketických spisovatelů 5. století. Jeho
svátek se drží 12. listopadu podle byzantského kalendáře, na stejné datum je
připomínán také v Římské martyrologii. Sv. Nilus pravděpodobně zemřel
okolo roku 430, protože po tomto datu neexistuje žádný důkaz jeho života.
Proroctví:
Po roce 1900, kolem
poloviny 20. století budou lidé té doby k nepoznání. Když přijde čas
příchodu antikrista, budou lidské mysli zatemněné tělesnými vášněmi a neúcta a
bezpráví zesílí. Tehdy bude svět k nepoznání. Lidský zevnějšek se změní a
nebude možné rozeznat muže od ženy kvůli nestydatosti v oblékání a účesu.
Tito lidé budou kvůli pokušení antikrista krutí a nevázaní jako divá zvěř.
Nebude existovat žádná úcta k rodičům a starším, láska se vytratí a
křesťanští duchovní, biskupové a kněží se stanou domýšlivými, zcela neschopní
rozeznat správnou cestu od nesprávné. V té době se také změní morálka a
tradice křesťanů a Církve. Lidé opustí cudnost a zavládne hýření. Klam a
chamtivost dosáhnou velkých rozměrů a běda těm, kteří hromadí bohatství. Chtíč,
cizoložství, homosexualita, tajné skutky a vražda budou vládnout ve
společnosti.
V této budoucí době
budou lidé kvůli vládě takových velkých zločinů a zhýralosti připraveni o
milost Ducha svatého, kterou obdrželi při křtu svatém a stejně tak
v pocitu viny.
Církve Boží budou
zbaveny bohabojných a zbožných duchovních a běda křesťanům, kteří v té
době budou zbývat na světě. Zcela ztratí svou víru, protože od kohokoliv budou
postrádat možnost vidět světlo poznání. Pak se odloučí od světa do svatých
útočišť ve snaze nalézt ulehčení svých duchovních utrpení, ale všude se budou
setkávat s překážkami a omezeními. A to vše bude výsledkem skutečnosti, že
antikrist chce být pánem nad vším a stát se vládcem celého všehomíru a bude
předvádět zázraky a neuvěřitelná znamení. Také dá nešťastným lidem zvrácenou
moudrost, takže objeví prostředek, jak může jeden člověk vést rozhovor
s jiným z jednoho konce země na druhý. V té době také lidé budou
létat vzduchem jako ptáci a sestupovat na dno moře jako ryby. A až toho všeho
dosáhnou, stráví tito nešťastní lidé své životy v pohodlí, aniž by věděli,
ubohé duše, že je to podvod antikrista. A on, bezbožník!, také tak naplní vědu
domýšlivostí, že sejde na scestí a povede lidi ke ztrátě víry v existenci
Boží ve třech Osobách.
Pak dobrotivý Bůh spatří
úpadek lidstva a zkrátí ty dny kvůli těm, kdo mají být spaseni, protože
nepřítel chce svést pokušením i tyto vyvolené, bude-li to možné... pak se náhle
objeví meč trestu a usmrtí zvráceného a jeho služebníky.
Překlad: D. Grof
