Růženec – Žaltář Panny Marie
Starozákonní Židé, Židé doby po zboření Chrámu a
křesťané se při osobní modlitbě, kolektivní modlitbě, při bědování,
chvalořečení Boha, díkůvzdání a v případě křesťanů z důvodu, že
chtěli demonstrovat, že se naplnilo proroctví, vždy modlili 150 Davidových
žalmů (Davidův žaltář).
Žalmy tvořily velkou část breviáře, kterou zpívali
duchovní při různých kanonických hodinkách. Laici, kteří neměli výtisk Písma
sv. nebo breviář a laické osoby a duchovní, kteří neuměli číst, nahrazovali 150
žalmů, které nedokázali přečíst, 150 modlitbami Otčenáše nebo Zdrávas Maria.
Modlitby se původně počítaly tak, že se přendávaly
kamínky z jednoho sáčku do druhého, ale křesťané si brzy začali vázat
provázek s uzlíky, na němž si počítali. To se dále vyvinulo
k používání korálků nebo kousků dřívek a brzy se tomu začalo říkat „Laický
žaltář“. Zhruba na konci prvního tisíciletí růžence obsahovaly současných pět
desátků (sad deseti korálků), kde korálky pro Zdrávas Maria měly tvar bílých lilií
jako symbol čistoty Panny Marie, a korálky pro Otčenáš měly tvar rudých růží
jako symbol Kristových ran při jeho utrpení.
Sv. Dominik de Guzmán popularizoval Žaltář Panny Marie
ve formě, jak ji známe dnes (150 Zdrávas Maria a Otčenáš po každých deseti),
když jej k této modlitbě povzbudila Naše Paní v odezvě na herezi
albigenských. A tak je sv. Dominik natolik spojován s růžencem, že se
růženci často říká „dominický růženec“.
Naše Paní se také zjevila dětem ve Fátimě (Vendée >) a žádala o denní modlitbu růžence
včetně „Fátimského dodatku“, jako součást toho, co se musí udělat, aby se
zabránilo Rusku šířit své omyly (ateismu a komunismu – pozn. překl.) ve světě.
(Dále měli věřící nosit hnědý škapulíř, modlit se pobožnosti pěti prvních sobot
v měsíci, konat skutky náhrady a papež v jednotě se všemi biskupy
světa měl zasvětit Rusko jejímu Neposkvrněnému srdci. Tato poslední podmínka
nebyla naplněna.)
Růženec tedy vždy byl zbraní proti herezi a potížím.
Vítězství křesťanstva nad islámskými válečníky v bitvě u Lepanta 7. října
1571 – první námořní vítězství nad nevěřícími – bylo skutečně přímo přisuzováno
růženci, který se věřící modlili.
Zatímco nekatolíci vnímají růženec jako nesmyslnou
monotónní modlitbu, to, co nechápou, je, že růženec je rozjímáním o životě
Panny Marie a Ježíše. Každý desátek (každá sada deseti korálků na růženci)
představuje jedno tajemství v jejich životech, a když se ony modlitby
modlíme, rozjímáme nad tímto konkrétním tajemstvím. Existují 3 soubory o 5
tajemstvích – radostná, bolestná a slavná tajemství. (1)
Každý jeden soubor tajemství se tradičně modlí
v různé dny týdne a dá se říci, že ten, kdo se pomodlí jeden soubor (tj.
50 Zdrávas Maria), se „pomodlil růženec“, ale doslovně vzato sestává celý
Žaltář ze všech 15 tajemství (tj. 150 Zdrávas Maria, což znamená 3x projít
všechny korálky růžence + 3x Zdrávas Maria, které uvozují modlitbu růžence).
Typická modlitba růžence – tj. třetina Žaltáře – se přesněji nazývá „věneček“.
Stejně jako u mše platí, že to, co si z růžence emočně odnášíte, je to, co
jste do něj vnesli, ale v každém případě emoční zážitky nejsou cílem
modlitby. Modlitba je ke slávě Boží.
Korálky růžence mohou být z kamene, dřeva,
křišťálu – nebo i z bakelitu nebo plastu, a mohou mít jakoukoliv barvu
(někdy jsou korálky pro Zdrávas Maria v jiné barvě než korálky pro
Otčenáš). Často se kupují podle měsíčního kamene (polodrahokam spojovaný se
znamením zvěrokruhu – pozn. překl.), ale muži obvykle preferují černé nebo
dřevěné růžence a ženy dávají přednost bílým nebo barevným růžencům. Tam, kde
se dvě poloviny růžence střetávají, je střed, což je obvykle medailka se
zobrazením Nejsvětějšího srdce, Panny Marie a/nebo svatých. Většina růženců se
v katolických obchodech kupuje již hotových, ale existuje také mnoho
výrobců růženců, kteří vám vytvoří přizpůsobený růženec, kde si vyberete
korálky a medailku dle své vlastní volby.
Také existují malé desátkové růžence, které se mají
dát dobře přenášet. Říká se jim „kapesní růžence“ (některé se prodávají pro
použití v autě a někdy se jim říká „auto růžence“ nebo „růžence do auta“).
Také existují desátkové růžence, které se dají nosit na zápěstí a „růžencové
prstýnky“, které se během modlitby nosí na ukazováčku (tzn. nenosí se jako
šperk). Všechny tyto typy růženců se používají stejně jako normální růžence,
ale po úvodních modlitbách musí člověk projit tytéž korálky pětkrát. Také
existují velmi velké patnáctidesátkové růžence, aby se člověk mohl pomodlit
všechna tajemství a prošel růženec jen jedenkrát. Ty jsou používány především
duchovními osobami.
(1) V říjnu 2002 Jeho svatost papež Jan Pavel II.
doporučil ve svém apoštolském dopise Rosarium Virginis Mariae „přidání“
dalších 5 růžencových tajemství, která by se měla modlit vždy ve čtvrtek –
„světelná tajemství“, která se mají zaměřovat na Ježíšův veřejný život.
(Nevhodnost této změny: Vendée
>)
Překlad: D.
Grof
