Otevřený dopis kněžím diecéze Campos
Dr. David Allen White, PhD.
Dr. Allen White je
autorem proslulé knihy The Mouth of Lion, která detailně pojednává o odporu
katolické tradice v diecézi Campos v Brazílii (vedené biskupem de Castro
Mayerem) proti modernismu.
Dr. Allen White je kromě toho profesorem literatury na
americké námořní akademii v Annapolis a také příležitostně přednáší
v semináři sv. Tomáše Akvinského ve Winoně v USA.
Mí bratří v Kristu a mí přátelé,
S velkým žalem jsem se dnes dočetl, že jste nyní „považováni
za dokonale začleněné do Svaté římské katolické apoštolské Církve.“ Nikdy
jsem netušil, že jste ji opustili. Během těch památných dní, kdy jsem vás
v roce 1991 navštívil, když jsem dělal rešerše pro svou knihu o vašem
skvělém a ctihodném biskupovi Antonio de Castro Mayerovi, jsem měl privilegium
svědčit o katolickém životě vaší diecéze, nejdokonalejším ztělesnění
katolického života v současném uspořádání, kterého jsem kdy byl svědkem, a
mnohem víc takovém, než bych si kdy představoval. Jaké požehnání vám bylo dáno!
Jaké neobyčejné milosti jste obdrželi, bezpochyby skrze modlitby a oběti a dílo
mimořádného biskupa, který jako pastýř pečoval o stádo v Campos po tolik
desetiletí. Čím jste tehdy nebyli katolíky? Jakým způsobem jste byli odděleni
od Církve?
Vaše oznámení, že Svatý otec podepsal „dopis o
přistoupení“, kterým vás vítá „do plného církevního společenství“
spolu s „vírou, kterou máte“, naznačuje, že existovalo nějaké oddělení
od Říma, že jste vlastně byli svým způsobem ve schizmatu. Nebyla katolická víra
předávána neporušená a v dokonalé plnosti Naším Pánem skrze apoštoly a
skrze biskupy Jeho Církve do chvíle, kdy byla předána skrze diecézi Campos
v naší době plně katolickým biskupem Antonio de Castro Mayerem? Co vás
učil, co nebylo katolické? Kam vás vedl, že vás zanechal oddělené od Říma a
tedy v potřebě „navrátit se“?
Smutná skutečnost je jasná, ačkoliv ještě nejsou plně
vyjeveny detaily. Podepsali jste dohodu s modernistickým Římem, a obrátili
jste se tedy zády k velkému odkazu vašeho velkého a milovaného biskupa,
který vás opustil v dubnu 1991, opustil vás, protože ho Bůh povolal domů,
opustil vás zajištěné a katolické a vybavené. Jeho dědictví jste teď učinili
ústupek skrze kompromis, který jste museli udělat se současnými mocnými hráči
v modernistickém a progresivistickém Římě, odlišnými a oddělenými od
Věčného Říma. Uzavření kompromisu předpokládá, že člověk musí opustit svůj
postoj a posunout se ke středu. Postoj, který musíte opustit, je plnost tradice
katolické víry. Nový postoj, kterého musíte dosáhnout, je periférií nového
Říma, Říma byrokratů a nejednoznačné řeči a ekumenismu a kolegiality a
náboženské svobody, všech pokušení a omylů, před nimiž váš dobrý biskup tak
odvážně a úplně varoval a instruoval vás ohledně nich.
Alexandr Solženicyn ve svém památném a pronikavém
projevu při slavnostní promoci na Harvardu v roce 1978 prohlásil, že „pokles
odvahy je asi nejnápadnějším rysem, kterého si vnější pozorovatel dnes všimne
na západě.“ Po mnoho let jméno diecéze Campos přinášelo duším, bojujícím
s omylem a úpadkem ve svých vlastních farnostech, jasnou a hlasitou
výzvu ke katolické odvaze. V naší době odpadu od víry se zarputilost stává
skutkem odvahy. Ohromná morální a duchovní osobnost malého člověka, který byl
vaším biskupem, stála jako vzor katolické odvahy. Zmenšíte teď jeho památku a
odkaz na pouze lidský rozměr? Nebude už jméno Campos jasně zvonit odvahou, ale
vzdálenou ozvěnou kompromisu?
Kdo by zpochybňoval vaše trápení nebo nesympatizoval
s osamělostí, kterou jste museli cítit po celá léta? Malá skupina kněží,
organizovaná jako Kněžské společenství sv. Jeana Marie Vianney, pokračovala
v izolaci v díle Matky Církve, nepovšimnutá, ignorovaná, kromě toho,
kdy byla očerňovaná hlasy těch, kteří dávno před tím učinili své kompromisy.
Ale co víc by mohlo svědčit o vašem pravdivém poslání jako alter Christi,
pokud ne vaše dílo v osamění a žalu, napadané oněmi výsměšnými a
pohrdlivými hlasy? Představit si vás teď „začleněné ve Svaté římské
katolické apoštolské Církvi,“ není řešení. Možná jste prožili pár chvil
bodrosti s rudou a šarlatovou a nachovou v chladných mramorových
palácích Věčného města, ale bude tradice pokračovat v diecézi Campos po
kompromisu a oslavách? Jak se dařilo všem jiným tradicionalistickým skupinám,
když se přiklonily k modernistickému Římu? Nebudu vám vypočítávat litanie
ztrát a změn, neboť jste si jich už vědomí. Jen se vás zeptám na to, kde je
biskup slíbený Bratrstvu sv. Petra před 14 lety? Dá se prelátům
v modernistickém Římě věřit? Dodrží sliby, které vám dali? Znovu ocituji
moudrého Solženicyna: „Je nutné poukazovat na to, že od dávných dob byl
pokles odvahy považován za začátek konce?“
Ohlásili jste, že při slavném obřadu, který se bude
konat v katedrále Nejsvětějšího Spasitele 18. ledna, bude kardinál Dario
Castrillon, prefekt Posvátné kongregace pro klérus, jménem Svatého otce číst
ony dokumenty a dojde k podpisu Te Deum. 18. lednem také začíná „Týden
modliteb za křesťanskou jednotu“ vyhlášený Římem, který vyvrcholí Dnem
modliteb za mír v Assisi 24. ledna, druhou takovou ekumenickou
nehorázností za poslední roky, druhým shromážděním zavrženým, jak dobře víte,
dřívějšími papeži. Biskup Antonio de Castro Mayer ve společném prohlášení
s arcibiskupem Marcelem Lefébvrem promluvili hlasem Římskokatolické
tradice, když odsoudili náboženské shromáždění v Assisi v říjnu 1987
/sic! Událost se ve skutečnosti odehrála v roce 1986./, první takový
šokující modlitební počin. Zapomněli jste jeho moudrá a normu ustanovující
slova? Spojíte teď své ruce v modlitbě s modernistickým Římem, když
otevřeně porušuje první přikázání Boží a modlí se s luterány a anglikány a
muslimy a deisty a animisty v rozporu s katolickou tradicí, a dál pak
budete předstírat, že jste tradicionalisté? Zapomněli jste na svá vlastní
slova, když jste ve svém veřejném Vyznání víry (zde) v roce 1982 odmítli „ekumenismus, který
ochlazuje víru a nutí nás zapomenout na vlastní katolickou identitu a pokouší
se popřít protiklad mezi světlem a temnotou, mezi Kristem a Belialem...“?
Můžete protestovat, že zachováte tradicionalismus ve
své diecézi, že stále budete slavit mši všech časů a učit staré katechismy a
pokračovat v tradičních způsobech. Ale nechápete, že kompromisem přijímáte
absurdní rozpor, nelogickou teorii, kterou každá zdravá mysl musí odmítnout –
že Matka Církev ve své Božské autoritě může učit rozporuplné ideje v různé
době a předstírat, že jsou obě pravdivé. Jak může váš tradicionalismus
koexistovat spolu s modernismem? Jak může být mše všech časů rovnocenná
s módním lidským výmyslem? Jak se může katolíkům zakázat ekumenická
modlitba v jedné době, a pak být podporována při takových akcích
v pozdější době? Jak říká Hamlet, když se upřeně dívá na Yorickovu lebku „otevírá
se v ní průrva“. Tak jasná a hrozná urážka rozumu je děsivá. Jste teď
ochotni hrát tuto modernistickou hru s modernistickým Římem? Mnoho
unavených a ustaraných katolíků pocítí váhu vašeho rozhodnutí. Už kolují
poznámky, že jste „se zaprodali“ a „zhroutili“ a „vzdali se“. Pravdou je, že
jste opustili rozum. Smím vám připomenout slova modlitby, kterou jste se často
modlili? „...Sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula
saeculorum..." Jako bylo na počátku, i nyní, i vždycky, až na
věky věků.
Ve svém odvážném prohlášení 30. června 1988
v Ecône, při příležitosti konsekrace tradicionalistických biskupů
arcibiskupem Marcelem Lefébvrem, řekl váš statečný biskup Antonio de Castro
Mayer ve svém poselství podpory a jednoty následující slova:
Je smutné vidět politováníhodnou slepotu tolika
spolubratří v episkopátu a kněžstvu, kteří nevidí, nebo si nepřejí vidět,
současnou krizi a /nechtějí/ být věrní poslání, které nám Bůh svěřil –
vzdorovat v současnosti vládnoucímu modernismu.
Vy už „si nepřejete vidět současnou krizi“, už
si nepřejete „vzdorovat v současnosti vládnoucímu modernismu“.
Vaším krokem ke kompromisu s „v současnosti vládnoucím modernismem“ jste
zvětšili smutek vašeho skvělého biskupa, zvětšili jste smutek vašich oddaných
přátel. Náš Pán při Svém utrpení v zahradě jistě trpěl kvůli nenávisti
Svých nepřátel, ale takové utrpení nebylo ničím v porovnání k tomu,
že s jistotou věděl, že bude zrazen a zapřen Svými přáteli a učedníky.
Ujišťuji vás svými modlitbami
Ujišťuji vás svými modlitbami
V Kristu
David Allen White
Zdroj: SSPX USA
Překlad: D.
Grof
