Poprvé na latinské „tridentské“ mši
Když jste tedy objevili a uznali latinskou mši (což
může být docela náročné), zjistíte, že si nejste úplně jistí, co máte dělat,
když na ní jste. Naštěstí jsou obvykle k dispozici česko/latinské misály,
které poskytují jak latinskou, tak českou verzi toho, co se říká. Některé tyto
misály jsou vyplněny hojnými informacemi o tom, co se děje během různých částí
mše (což může být zvláště přínosné při tichých částech). Tyto misály vás také mohou
instruovat, kdy sedět, klečet nebo stát. Prostě tedy následujte text.
(Nemáte-li doma misál nebo jej neseženete např. v antikvariátu, dá se text
latinské mše najít a vytisknout z internetu - pozn. překl.)
Abyste viděli, co se při mši děje, můžete si sednout
dopředu (ačkoliv se zpočátku asi vyhněte úplně prvním řadám lavic, protože
ještě nevíte, kdy klečet, stát nebo sedět). Je-li to možné, sedněte si poblíž
spřátelené osoby, která je obeznámená se mší a může vám v tichosti pomoci
nalézt vaše místo v misálu.
Než začne mše, měli byste se soukromě pomodlit některé
modlitby (obvykle obsažené v misálu), usebrat se a připravit na mši.
Všimněte si, že byste si měli zjistit, zda jde o slavnou nebo tichou mši,
protože postoj se liší v závislosti na tom, jakou mši navštívíte (tichá
mše zahrnuje více klečení). Pravděpodobně nejjednodušším způsobem, jak určit,
zda jde o slavnou nebo tichou mši je podívat se kolik je zapálených svící. Šest
zapálených svící na oltáři naznačuje, že jde o slavnou mši, zatímco dvě zapálené
svíce na oltáři naznačují, že jde o tichou mši.
Když mše začne, sledujte ji jednoduše v misálu.
Zkuste věnovat pozornost zvláště tomu, co kněz dělá. Dokonce i když nerozumíte
slovům (nebo je neslyšíte), měli byste být schopní pochytit co se děje podle zevnějšku.
A pokud byste nechtěně „zpackali“, že sedíte, stojíte nebo klečíte ve špatnou
chvíli, neměli byste se cítit příliš zle – pravděpodobně se to alespoň jednou
stalo každému. Někdy je nejprospěšnější řídit se podle jiného farníka,
který ví, kdy sedět, stát nebo klečet (bohužel ne všichni to budou vědět).
Pamatujte si, že reakce na vaší první „tridentskou“
mši se může různit - od slz („Nemůžu uvěřit, že mi tohle vzali“, „To je taková
nádhera“ atd.) až po smíšené pocity („Bylo to dobré, ale...“), nebo dokonce až
k odmítání (“Nerozumím tomu“). Pokud by vaše první zkušenost z
„tridentské“ mše byla nepříznivá, pamatujte si, že nejdůležitější věc je
nevzdat to. Pamatujte, že váš vkus může být ovlivněn pravidelným navštěvováním
Novus Ordo mše, která má úplně odlišné zaměření. „Tridentská“ mše se na druhou
stranu dá srovnat s dobrým vínem – jeho docenění z naší strany
vzrůstá časem. Všimněte si, že je také užitečné dozvědět se co nejvíc o
„tridentské“ mši. Zdá se, že čím víc o ní člověk ví, tím víc ji miluje. Z toho
důvodu vám doporučujeme projít zdroje na těchto stránkách a stejně tak i jiné
vhodné zdroje. Cokoliv uděláte, nenechte první negativní dojem odvrátit vás od
něčeho, co může být jedním z největších požehnání celého vašeho života.
Když párkrát navštívíte „mši světců“, měli byste se
cítit lépe. Budete-li ji dál navštěvovat, buďte pozorní, a účastněte se vnitřní
modlitbou. Je pravděpodobné, že vaše uznání mše začne rychle narůstat. Ve
skutečnosti může „tridentská“ mše brzy získat vaše srdce, jako ho po staletí
získávala u tolika katolíků.
Vítejte na „tridentské“ latinské mši – mši našich otců
a „nejkrásnější věci na této straně nebe“!
Překlad: D.
Grof
