Svatý Juda Tadeáš

Svatý Juda Tadeáš

Pomocník v beznadějných případech

„Ale vy, milovaní, budujte svůj život na přesvaté víře, modlete se v Duchu svatém, uchovejte se v lásce Boží a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu.“
- List Judův 1:20-21

„Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší.“
- Jan 14:12

„Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci. Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.“
- Lukáš 9:1-2

Život

Zbožná úcta ke svatým apoštolům by se měla dodržovat, protože oni byli prvními učiteli naší víry. Ve středověku byli apoštolové uctíváni, ale v naší materialistické době tato úcta silně poklesla, ačkoliv úcta k sv. Judovi Tadeáši se v posledních letech oživuje. Sv. Juda je nazýván patronem v beznadějných a zoufalých případech vzhledem k výjimečné pomoci, kterou získal pro své stoupence ve smrtelné nouzi. Tento svatý apoštol nese příjmení „Tadeáš“ (což znamená „vlídný“ nebo „láskyplný“), což ho odlišuje od Jidáše Iškariotského, zrádce. Kromě apoštola Jakuba Menšího měl Juda dva další bratry, kteří spolu s ním jsou nazýváni Ježíšovými „bratry“, což v hebrejštině znamená blízkou příbuznost. Jeho otcem byl Kleofáš, který byl pravděpodobně bratrem sv. Josefa. Pro své nebojácné vyznání Vzkříšení Krista byl Kleofáš zabit židy a získal si tak mučednickou korunu. Matka našeho apoštola byla Marie Kleofášova, pravděpodobně sestřenice Panny Marie, která stála s Marií u kříže na Kalvárii. Ve svém dětství musel být Juda a jeho bratři blízkým společníkem Ježíše. Není zmíněno jakou práci Juda vykonával než byl povolán k apoštolátu, ale můžeme soudit, že byl zemědělcem, protože patřil ke kmeni Juda, který byl zasvěcen zemědělství. Od chvíle, kdy byl Juda vybrán jako apoštol, pracoval s neúnavným zápalem, zvláště na obrácení pohanů.

Uzdravení krále z Edessy

Sv. Juda je obvykle zobrazován s obrázkem Našeho Pána na prsou. Tento obyčej vychází z následující legendy:

Abgar, král Edessy, (v současnosti město Urfa v Turecku), který byl postižen leprou, slyšel o zázracích Našeho Pána a vyslal posla s prosbou k Ježíši, aby přišel a uzdravil ho. Protože Náš Pán v té době nemohl vyslyšet jeho prosbu, poslal vzkaz, že někoho později pošle, aby ho vyléčil. Král dychtící mít alespoň obraz velkého divotvůrce poslal umělce, aby vytvořil Jeho portrét. Ale umělec oslepený jasem tváře našeho Spasitele nebyl schopný splnit úkol. V tu chvíli si Náš Pán v láskyplném soucitu přiložil na tvář plátno a obtisknul na něj Své rysy. Umělec ho pak přivezl svému panovníkovi, který jej obdržel s velkou radostí. Když sv. Juda přišel do Edessy po Pánově Nanebevstoupení, uzdravil Abgara ze strašné nemoci a, svou výmluvnou prezentací pravd evangelia, obrátil Abgara a celou jeho domácnost a také mnoho poddaných na křesťanskou víru.

Obrácení barbarů

Poté, co pevně ustavil církev v Edesse, navštívil sv. Juda celou Mezopotámii, kázal evangelium a všude rozmnožoval počty věřících. Pak se vrátil do Jeruzaléma na shromáždění apoštolů a následně se připojil ke sv. Šimonu v Libyii, kde tito dva apoštolové šířili světlo evangelia. Pak se vydali do Persie, kde jim Bůh dal vydatnou žeň. Je nemožné vyčíslit množství obrácení nebo popsat změnu vystupování a zvyků tohoto divošského národa. Před příchodem apoštolů byly zákony a obyčeje Peršanů nespravedlivé a zlé. Manželské pouto se naprosto ignorovalo; těla mrtvých se pohazovala na poli a stávala se potravou divokých šelem a další barbarské věci převládaly. Apoštolové naučili tyto lidi vznešené a šlechetné city pravého náboženství, a tak brzy začali obdivovat jiné křesťany. Barbarství bylo nahrazeno jemností, krutost křesťanskou láskou, bezbožnost evangelní dokonalostí.

Vítězství nad perskými mágy

V Persii stále mařili těmto dvěma apoštolům plány v jejich práci dva mágové jménem Zaroes a Arfaxat. Svým umem a zaříkáváním se snažili tito mágové udržet uctívání model. Na každém kroku konfrontovali apoštoly a prohlašovali je za podvodníky, ale oba svatí neustále odhalovali jejich triky a podvody. V přítomnosti dvou svatých apoštolů modly odmítaly odpovídat svým falešným kněžím. Když apoštolové ve jménu Božím poručili modlám hovořit, byly přinuceny uznat svaté jako učedníky pravého Boha. Svatí nařídili démonům přebývajícím v modlách, aby je opustili, což učinili, vyli u toho vzteky a roztříštili ta zpodobnění /model/. Oba apoštolové pak zamířili do tábora Baradacha velitele perské armády, kde se střetli s týmiž mágy Zaroem a Arfaxatem. Peršané se zrovna chystali na pochod proti indické armádě a Baradach silně toužil zvědět jaký bude výsledek války. „ Víme, že jste mocnější než naši bohové“, řekl apoštolům, „protože při vašem příchodu modly padly na zem. Až bude po válce, rádi si vyslechneme vaše učení. Řekněte nám, jaký bude výsledek války.“ Apoštolové přikázali démonům, aby odpověděli, že válka bude dlouhá a mnozí zahynou. „Nebojte se, princi, váš bůh lže!“ radostně zvolali oba apoštolové. „Zítra v tento čas, se dostaví vyslanci vašeho nepřítele, aby sjednali mír.“ Následujícího dne velvyslanci z Indie dorazili v hodinu určenou dvěma světci a došlo k dohodě na mírových podmínkách. Princ pobouřený falešnými proroctvími zlých mágů nařídil, aby je upálili za živa a stejně tak všechny, kteří očerňovali svaté apoštoly. Ale Šimon a Juda uprosili velitele a trest byl odvrácen. Naplněn obdivem ke dvěma apoštolům přivedl je princ Baradach ke králi Persie. Zde také konali zázraky, které mařily zlé plány týchž mágů, kteří je zde předešli.

Zdroj:St JudeThaddeus, TAN Books&Publishers, Inc.

Překlad: D. Grof