Proč jde tolik lidí do pekla

Proč jde tolik lidí do pekla

Lyle J. Arnold, Jr.

Proč se přese všechna svědectví, která Bůh vyjevil při potvrzování pravd katolicismu, rozšířila v Církvi jako odporný virus hereze progresivismu, jež je důsledkem Druhého vatikánského koncilu? Proč neexistuje více kontrarevolučních katolíků v řadách věrných Naší Paní?

Učení sv. Leonarda z Porto Maurizio vrhá světlo na tuto tragédii. Ve svém kázání o malém počtu katolíků, kteří budou spaseni, nás seznamuje s tím, že na podporu jeho teze – že většina „dospělých katolíků“ půjde do pekla – existuje nespočet odkazů řeckých i latinských Církevních Otců a stejně tak i učených teologů a historiků.

Sv. Leonard rozvádí toto téma a uvádí: „Povšimněte si, že tu nejde o otázku lidstva jako celku, ani všech katolíků bez rozdílu, ale pouze o dospělé katolíky.“ (1)

Myšlení sv. Leonarda je prosté jakékoliv formy jansenismu, protože je velmi uctívaným světcem 18. století. Jeho prvořadými nástroji obrácení byly Křížová cesta, výstava Nejsvětější svátosti a úcta k Nejsvětějšímu srdci. Také horlivě usiloval, aby bylo Neposkvrněné početí definováno jako dogma víry. Spolehlivost jeho argumentů, že nemnozí budou spaseni, nakonec přinesla uznání ze strany Církve.

Boží zásahy v dějinách

Člověk si láme hlavu nad tím, proč jsou spaseni jen nemnozí, když Bůh poskytl člověku v dějinách tolik zázraků a projevů pravdy víry. Mnohá neúprosná fakta ukazují milosrdenství Naší Paní a Její úsilí přivést duše ke Svému Synu a do Církve svaté.

Jeden takový příspěvek byl v Tradition in Action publikován pod názvem A Lady in Blue Instructs Indians in the U.S. (Paní v modrém poučuje indiány ve Spojených státech). Jde o příběh Matky Marie z Agredy, která měla dar bilokace (schopnost vyskytovat se na dvou místech zároveň – pozn. překl.) a objevovala se ve Španělsku a na jihozápadě Severní Ameriky mezi lety 1620-1631. Během té doby poučovala domorodce o katolické víře během asi 500 návštěv. Náš Pán jí řekl, že ji umožnil přijít do Severní Ameriky, aby katechizovala tyto indiány, protože On chtěl spasit jejich duše.

Co činí tento zázrak zvláště pozoruhodným je skutečnost, že ony /případy/ bilokace jsou zdokumentovány dokonce i ve světské historii. V dějinách státu „Osamělé hvězdy“ (tak je přezdíván stát Texas – pozn. překl.) zaznamenává Randolph Campbell příhodu „opravdu zvláštního výskytu v roce 1629.“ Pokračuje:

„V červenci toho roku dorazila do františkánského konventu blízko dnešního Albuquerque skupina Jumanos (indiánský kmen – pozn. překl.) z oblasti Trans-Pecos s tím, že přišli na radu nádherné mladé ženy, která se jim zázračně zjevila v Texasu. Tvrdili, že od ní získali základní vědomosti o křesťanství, zvláště o znamení kříže. Navíc „Paní v modrém“, jak se mezi nimi stala známou, protože nosila modrý plášť a bílý hábit, pobízela indiány, aby jeli do Nového Mexika a nalezli si náboženské učitele. Příjezd Jumanos, který by františkány rozrušil za všech okolností, byl dvojnásob ohromující kvůli dopisu, který jim právě přišel od arcibiskupa z Nového Španělska a týkal se požadavků mladé jeptišky ze Španělska.“ (2)

Ale záznam o návštěvách Marie z Agredy v Americe je stěží jen izolovaným případem Božích zásahů v dějinách. O dalším případu je podána zpráva v historické dokumentaci Stoleté války (1396-1457) mezi Francií a Anglií. Francouzské vítězství a následná korunovace následníka trůnu na krále Karla VII. byla dosažena mimořádným vedením rolnického děvčete narozeného ve východní Francii, sv. Johankou z Arku. (3)

Další případy Božího zásahu potvrzené učenci se objevují v Lourdech, kde existuje komise lékařů bez vazeb na náboženství, která ověřuje zázraky, jež se zde dějí. Některé zázraky zahrnují okamžité stvoření věci. Například jeden takový případ se týkal osoby, která přišla o část zlomené kosti – kost se zkrátila a nikdy se nezhojila. Po osm let ta osoba trpěla abscesy a přetrvávajícími bolestmi, které se musely denně léčit. V jediném okamžiku byla třícentimetrová mezera vyplněna a kost se zcela zhojila. Komise lékařů potvrdila zázračné uzdravení. (4)

Stejně neobvyklý případ je případ slepé ženy, jejíž optické nervy byly úplně zničené. V Lourdech byla žena okamžitě uzdravena a její lékař prohlásil: „Jak můžete vidět, paní, vždyť nemáte žádné papily (oblast sítnice oka, kde vzniká optický nerv – pozn. překl.)?“ (5)

Pak existuje méně známý zázrak Panny Marie Pomocné v New Orleans. Jak Dr. Horvatová ve svém článku upozorňuje, každého 8. ledna se už po 195 let slaví mše ke cti Panny Marie Pomocné a její přímluvy v zázračné porážce Angličanů.

Skladatel jménem Christopher Hedge složil houslovou skladbu „The Eighth of January“ (8. leden) a Jimmie Driftwood napsal slova. Zesnulý country-westernový zpěvák udělal z této balady velký hit – skladba byla druhá v hitparádě roku 1959. Samozřejmě, že není v textu nic o zázracích Naší Paní, ale každý student americké historie, který bude studovat tu bitvu, se dozví, jak Naše Paní Pomocná dala vítězství americkým oddílům.

A nezapomeňme na sluneční zázrak ve Fátimě, kterému bylo svědkem 70 000 lidí.

Proč jdou lidi do pekla?

Jak tedy může člověk vysvětlit katolíkům, že většina dospělých katolíků jde do pekla? Obvykle nejjednodušší vysvětlení nebo metoda je často tou správnou.

P. Garrigou-Lagrange učí, že Bůh dává některým víc milosti, protože je víc miluje.  Proto dal Náš Pán milost spásy lotrovi po Své pravici, protože ho miloval víc než lotra na levici. Tento dar milosti je zcela dobrovolný. (6)

Toto vídáme od počátku dějin od stvoření andělů, kteří se v jisté chvíli rozhodli, zda budou nebo nebudou následovat Boha. P. Garrigou-Lagrange vysvětluje měřítko, dle nějž se rozhodli:

„Nejprve obdrželi jasnější informaci o Božím bytí, jedné podstaty ve třech osobách, a bylo jim přikázáno vroucně Jej milovat a zbožně Jej uctívat jako svého Stvořitele a nejvyššího Pána, nekonečného ve Své podstatě a atributech. Všichni se podvolili tomuto příkazu a byli jej poslušní, ale s jistým rozdílem: dobří andělé byli poslušní z lásky a z toho důvodu, že to bylo spravedlivé. Nabídli svou lásku a dobrou vůli a svobodně uznali a uvěřili tomu, co bylo nad jejich chápání, a byli poslušní s radostí. Na druhou stranu Lucifer se podvolil, protože opak se mu zdál nemožný. Neučinil tak s dokonalou láskou, protože byl, tak to bylo, rozpolcený ve své vůli mezi sebou a neomylnou pravdou Pána.“ (7)

Výsledek známe.

Uvažujme tedy o tématu, že většina dospělých katolíků půjde do pekla. Jak sv. Leonard řekl ve svém kázání, téma „je velmi vážné, dokonce rozechvělo pilíře Církve, největší světce naplnilo hrůzou a osídlilo pouště poustevníky.“ (8)

Většina lidí však věnuje malou pozornost varováním světců nebo zázrakům, které nám Bůh dává. Mezi těmi lidmi jsou samozřejmě i katolíci, jak nám odhaluje všudypřítomná hereze progresivismu. To, co bychom měli dělat, abychom se vyvarovali pekla, je napodobování dobrých andělů v jejich úsilí. To znamená, že bychom měli milovat Boha s nepodjatostí a měli bychom nabídnout vše, co máme, k Jeho slávě. Nic pro ten cíl nemůže být účinnějšího, než odporučit se do péče Naší Paní. Ona je brána do nebe – Porta coeli.

Poté, co tak učiníme, obraťme své myšlenky k činům. Statečně bojujme za slávu Boží a slávu Naší Paní a bojujme vytrvale, abychom Církev zbavili progresivismu, který ji zamořuje.

Poznámky:

(1) Leonard z Port Maurizio, „The Little Number of Those Who Are Saved“, The Fatima Crusader, 17000 State Route 30, Constable, NY, květen 2009.
(2) Randolph B. Campbell, Gone to Texas – A History of the Lone Star State, University of North Texas, Oxford University Press, NY, 2003, strana 38.
(3) R. Ernest Dupuy a Trevor Dupuy, The Harper Encyclopedia of Military History, NY: HarperCollins, 1993, str. 451
(4) Ruth Cranston, The Miracle of Lourdes, NY: Popular Library, 1957, str. 130-131.
(5) tamtéž, str. 24-25.
(6) Reginald Garrigou-Lagrange, Predestination, Tan Books, str. 157.
(7) tamtéž
(8) Leonard z Port Maurizio, "The Little Number of Those Who Are Saved"

Zdroj: Tradition in Action

Překlad: D. Grof