Sedm posledních slov Krista

Sedm posledních slov Krista

Marian Therese Horvat, Ph.D.

Během životní dráhy Našeho Pána Ježíše Krista se Lucifer a jeho démoni nemohli nikdy plně dopátrat, zda je Ježíš Kristus pravý Bůh a Vykupitel světa, jak nám ve svém spise Město Boží (v češtině vyšlo pod názvem Mystické Město Boží – pozn. překl.) říká Marie z Agredy. Lucifer měl samozřejmě mnohá podezření zvláště poté, kdy sv. Petr přiznal poslání Našeho Pána a poté, co Lazar vstal díky Kristu z mrtvých. Ale neměl jistotu. Věděl, že je Pán Ježíš neobyčejný člověk, ale nebyl si jistý, zda je Bůh. Jeho ohromná pýcha nepřipouštěla, že člověk, nikoliv anděl, by mohl být hypostaticky sjednocen s Bohem, Stvořitelem nebe a země.

Jakmile Lucifer a jeho legie viděly Krista vzít na svá svatá ramena kříž, pocítily naléhavé nutkání utéct a vrhnout se do pekla, protože tehdy počaly cítit Boží moc Našeho Pána. Cítily, že tohle skutečně není žádný obyčejný člověk, a že pro ně znamená ohromnou zkázu. Ale neexistoval pro ně žádný „velký útěk“. Na příkaz Panny Marie byli démoni přinuceni zůstat a doprovázet Krista na Kalvárii.

Marie držela démony mocí svého Božího Syna v podřízenosti a zajetí, stejně jako je bude držet v dějinách. „Donutila je přijít na Kalvárii a stát kolem kříže, kde jim nařídila zůstat bez pohybu a být zde svědky konce velkých tajemství stanovených pro spasení lidí a ke zničení démonů,“ říká nám Marie z Agredy. Chvíle určená nebesy dávnému drakovi, který má být přemožen Synem člověka, nadešla a Nejsvětější Panna Marie přikázala démonům, aby byli přítomní a trpěli zmatením a zděšením až budou svědky své porážky.

V tomto svatém čase předvelikonočního půstu jsem si myslela, že by bylo pro čtenáře zajímavé vidět, jak podle Marie z Agredy zasáhlo prince temnot posledních sedm slov Pána Ježíše na kříži. Ona zaznamenává, že s vyslovením každého slova bylo démonům dáno chápat tajemství obsažená v těch slovech ve vztahu k jejich zničení.

S prvním slovem „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ nabyli zlí duchové nakonec plné bolestné přesvědčení, že je to Kristus Náš Pán, který hovoří se Svým Věčným Otcem. S tímto potvrzením se démoni ve svém zmatku znovu pokusili celou svou silou vrhnout do hlubin pekla a znovu jim v tom zabránil příkaz Kristovy Matky.

Druhé slovo náleželo dobrému zločinci: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ S tím pochopili, že zásluhou Jeho smrti v Jeho nejposvátnějším a dokonalém lidství, spojeném s Jeho Božstvím, je získáno odpuštění hříchů lidí, kteří toho od teď můžou využít pro své spasení. Brány ráje uzavřené prvotním hříchem se lidem znovu otevřely. Utrpení, které tohle způsobilo Luciferovi, bylo tak velké, že prosil Požehnanou Pannu Marii, aby mu dovolila sestoupit do pekla a odejít z tohoto výstupu. Ale královna nebes mu nedala svolení.

Při třetím slově „Ženo, hle, tvůj syn!" démoni zjistili, že Maria je skutečná Matka Boží, žena oznámená v nebesích, která rozdrtí jejich hlavu. S tím se jich chopil bezmocný vztek. Jejich zuřivost vzrostla, když pochopili, že sv. Jan byl obdařen mocí kněžství, protože tím pochopili slova Našeho Pána při poslední večeři, která dala apoštolům moc obnovovat oběť kříže. Proto viděli démoni ve sv. Janovi nejen moc evangelisty, ale moc udělenou všem kněžím na základě jejich účasti na důstojnosti a moci Vykupitele.

Čtvrté slovo „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ ukázalo zlým duchům nekonečnou a věčnou lásku Boha k lidem. Protože Otec, aby vyhověl této nepředstavitelné lásce, tajemným způsobem pozastavil přítomnost Božství Syna na úkor Jeho nejposvátnějšího lidství, čímž připustil, aby Jeho utrpení dosáhla nejvyššího stupně a mohla tak vydat nejhojnější plody. Štěstí člověka v tom, že je Bohem tolik milován zvětšilo závist Lucifera a jeho démonů.

Páté slovo „Žízním“ ukázalo démonům jejich úplný pád. Ve skutečnosti pochopili, že Náš Pán říká, že Jeho láska ke člověku je neukojitelná, a že, pokud by to bylo možné, trpěl by ještě víc, aby se ubezpečil o jejich spáse.

Při šestém slově Našeho Pána na kříži „Dokonáno jest“ Lucifer a jeho legie pochopily, že tajemství Vtělení a Vykoupení je naplněno.

Velké odsouzení k zavržení, které uvrhlo zlé duchy do věčné propasti, přišlo s Jeho posledními slovy: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Pak byli na příkaz Panny Marie spolu s jejím milovaným Synem Lucifer a všichni jeho démoni uvrženi do nejhlubších části pekla. Zde nám požehnaná Marie z Agredy říká: „Je správné, aby člověk chápal, že Lucifer a jeho démoni byli omezeni, zchromeni a oslabeni ve své moci při pokoušení lidských tvorů, pokud lidské hříchy a lidská svobodná vůle démony neodváže a nepovzbudí je k návratu a zničení světa.“

Podobnost s naší dobou

Kdo by si myslel, že dnešní krize v katolické Církvi a společnosti je jen plodem lidské aktivity? Člověk otevřel dveře Luciferovi a démonům, aby podněcovali, provokovali a řídili tuto ničitelskou aktivitu. Na základě logiky řečeno všeobecná zvrácenost a nepořádek, jejichž jsme dnes svědky, se nedějí bez nadpřirozené aktivity. Bez spolupráce Lucifera si lze těžko představit, že by člověk došel do takového extrému pýchy a smyslovosti, jichž teď dosahuje, a že by svatá Církev byla tak infiltrována agenty svázanými s jejím zničením.

Proto je zásadní uvědomit si nepřátelství mezi Naší Paní a hadem od počátku časů: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ (Gen 3,15) Království a moc, které Bůh svěřil Panně Marii, postačují k tomu, aby znovu mohla vydat příkaz démonům ke zmatení a k tomu, aby opustili scénu lidského dění. Stejně tak by stačilo k potrestání lidí, aby Ona dovolila pekelným legiím konání v určitém rozmezí k tomu, aby krize dosáhla tento extrém zla, jaký dnes zakoušíme.

Vidíme tedy, jak moc toho záleží na její vládě a moci. Náš Pán dal Boží Matce královskou moc nade vším stvořením. Korunoval ji Královnou vesmíru, kterému má vládnout. Panna Maria, spojená s Boží vůlí ve všech věcech a na Něm závislá, nicméně koná skrze dějiny, a proto hraje roli ve směřování dějin. Taková úvaha otevírá perspektivu pro vítězství, které předpověděla. Ve Fátimě v roce 1917 a tři sta let předtím v Quitu předpověděla velkou krizi v dnešní Církvi a světě a svou vlastní vítěznou přímluvu v nejrozhodnější okamžik. Okamžik možná ne tak vzdálený.

Bezpochyby budou v blízké budoucnosti na příkaz Panny Marie démoni, kteří byli uvolněni, aby způsobili tolik škody Svaté Církvi dnes, znova svrženi s křikem a nadávkami do hluboké propasti. Tito zlí démoni zde budou znovu spoutáni - omezeni, zchromeni a oslabeni ve své moci při pokoušení člověka. Pak, s přívalem milostí, které budou plynout na ztrestaný svět, se věřící znovu nadechnou čistšího a méně zamořeného vzduchu a duch náboženství bude znovu vzkvétat v pravé vládě Panny Marie.

Zdroj: Tradition in Action

Překlad: D. Grof