Poselství Naší Paní z Akity

Poselství Naší Paní z Akity

(1973 – 1981)

V roce 1984, těsně před odchodem do důchodu v úctyhodném věku, napsal diecézní biskup z Niigata John Shojiro Ito po konzultaci se Svatým stolcem pastorační dopis, v němž uznal za autentickou sérii mimořádných událostí spojených s Matkou Boží, které se staly v letech 1973 až 1981 v malém laickém konventu v jeho diecézi v Akitě v Japonsku. Kardinál Ratzinger, nynější papež Benedikt XVI., v červnu 1988 schválil události v Akitě jako „spolehlivé a hodnověrné“. Filipínský velvyslanec ve Vatikánu v roce 1998 hovořil s kardinálem Ratzingerem o Akitě a kardinál „mi osobně potvrdil, že tato dvě poselství z Fatimy a Akity jsou v zásadě tatáž“. Proto se v Akitě jedná o Církví schválenou intervenci Požehnané Panny Marie, v tomto ohledu stejně jistou, jako jsou Lourdy, La Salette nebo Fátima.

Jen nemnoho katolíků ví o Naší Paní z Akity, ale ono poselství stejně jako fátimské poselství je zvláštním varováním před potrestáním světa. Hrozící trest je opravdu strašný – mnohem horší než možnost vyhlazení několika národů prorokovaná ve Fátimě. Akita je naprosto ve shodě s proroctvími Písma.

První poselství, které obdržela sestra Agnes Katsuko Sasagawa 6. června 1973, byla výzva k modlitbě a k oběti ke slávě Otce a za spásu duší. Druhé poselství z 3. srpna 1973 byla výzva k modlitbě, pokání a hojným obětem k obměkčení Otcova hněvu.
Třetí poselství 13. října 1973, v den výročí závěrečných zjevení a zázraku ve Fátimě, bylo toto: „Jak jsem vám řekla, jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec uvalí strašný trest na všechno lidstvo. Bude to trest větší než potopa, takový trest, jaký svět nikdy předtím neviděl. Z nebe bude padat oheň a vyhladí velkou část lidstva, dobré i zlé, neušetří ani kněze ani věřící. Ti, co přežijí, budou tak zoufalí, že budou závidět mrtvým. Jediné zbraně, které vám zbudou, budou růženec a Znamení, které vám zanechal můj Syn. Každý den se modlete růženec.  S růžencem se modlete za papeže, biskupy a kněze. Dílo ďábla pronikne dokonce i do Církve takovým způsobem, že budete vidět kardinály, jak se staví proti kardinálům a biskupy stavět se proti jiným biskupům. Kněží, kteří mě ctí, budou vysmíváni a budou se proti nim stavět jejich spolubratři. Kostely a oltáře budou pustošeny. Církev bude plná těch, kteří přijímají kompromisy, a démon přinutí mnoho kněží a zasvěcených duší opustit službu Pánu.

„Démon bude běsnit zvláště proti duším zasvěceným Bohu. Pomyšlení na ztrátu tolika duší je příčinou mého smutku. Až hříchy vzrostou počtem a závažností, už pro ně nebude odpuštění.“

Ve svém pastoračním dopise, který potvrdil události z Akity jako nadpřirozené, biskup z Niigata řekl: „Po šetřeních prováděných až do této chvíle, nemůže člověk popřít nadpřirozený charakter série nevysvětlitelných událostí ohledně sochy Panny uctívané v Akitě (diecéze Niigata). Proto schvaluji, aby celá mně svěřená diecéze uctívala Svatou matku z Akity.“

S ohledem na poselství, Jeho Excelence řekla: „Co se týče obsahu obdržených poselství, žádným způsobem neodporuje katolické nauce nebo dobrým mravům. Když člověk přemýšlí o současném stavu světa, zdá se, že varování s ním v mnoha bodech koresponduje.“ Jeho Excelence vysvětlila, že si kvůli důležitosti a odpovědnosti dotyčné věci, vzala osm let na to, aby vydala tento soud. „Kongregace pro nauku víry mi v tomto smyslu dala instrukce,“ řekl biskup, „že pouze biskup dotčené diecéze má pravomoc uznat událost tohoto druhu.“

Události v Akitě byly potvrzeny jednoznačnými zázraky, z nichž dva byly uváděny biskupem v jeho pastoračním dopise. I když varování od Naší Paní z Akity je děsivé, poselství, jak poukazuje biskup, je v podstatě opakováním poselství z Fátimy. Naše Paní zdůraznila důležitost modlitby růžence a především přijetí všeho od Boha, co může seslat v průběhu každého dne...jakékoliv trápení..a obětování toho, jako náhrady za tolik hříchů páchaných po celém světě v dnešní době. Naše Paní zvlášť úpěnlivě žádala o modlitby za biskupy, kněze a duchovní a o nápravu před Svátosti oltářní. Naše Paní řekla: „Zabránila jsem příchodu pohrom tím, že jsem obětovala Otci spolu se všemi obětovanými dušemi, které Ho těší, utrpení Syna, které snášel na Kříži, Jeho krev a Jeho velmi milující Duši. Modlitba, pokání a oběti mohou utišit hněv Otce.“

Naše Paní požádala onu malou náboženskou komunitu, jíž předávala poselství, aby „žila v chudobě, posvěcovala se a modlila se za náhradu za nevděk a neúctu tolika lidí“.

Zjevení a události v Akitě v Japonsku se soustředí okolo metr vysoké sochy Naší Paní s japonskou tváří v kapli Eucharistických služebnic Posvátného srdce. Tyto nadpřirozené události se také týkaly sestry Agnes Sasagawa, jedné ze sester v konventu, jimž Naše Paní předávala Svá poselství. Sestra byla velmi nemocná, potřebovala okolo 20 operací. Když zjevení začala, byla takřka hluchá. Když 12. června 1973 otevřela svatostánek kvůli adoraci Svátosti oltářní, vylilo se z něj velmi silné světlo a vyplnilo celou kapli. To se dělo po tři dny. Když se sestra zeptala ostatních sester, zda viděly něco neobvyklého, řekly, že ne.

Toto silné světlo také vycházelo ze svatostánku při svátku Těla a Krve Páně. Když o tom sestra Sasagawa řekla biskupovi z Akity (který na ten svátek navštívil konvent), poradil jí, aby to podržela ve svém srdci. Při vigiliích o svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova téhož roku se sestře Sasagawa zjevil anděl strážný a požádal jí, aby se modlila fátimskou desátkovou modlitbu (fátimský dodatek – „Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“ -pozn. překl.) po každém desátku růžence. V roce 1973 nebyla tato modlitba v Japonsku dobře známá a sestra měla problém s jejím pochopením, ale sestry se modlitbu začaly modlit a nyní je v Japonsku široce rozšířená.

Při stejné příležitosti, kdy se sestře Sasagawa zjevil anděl strážný, objevila se na její levé ruce rána ve tvaru kříže a začala krvácet. Krvácení skončilo na svátek Neposkvrněného srdce Panny Marie. Následující pátek rána krvácela a přestala krvácet další den. To pokračovalo měsíc. Sestřin strážný anděl s ní později mluvil v kapli. Ačkoliv byla takřka hluchá, slyšela anděla říkat: „Nemodli se jen za sebe, ale za lid všech národů. Svět dneška zraňuje Nejsvětější Srdce Ježíšovo tolikerým hříchem a nevděkem.“ Poté, co tohle sestra slyšela, uslyšela hlas přicházející ze sochy v kapli: „Má dcero, poslechla jsi mě velmi dobře, zřekla ses všeho. Tato hluchota je pro tebe velkým trápením. Měj trpělivost, budeš uzdravena. Je to zkouška. Modli se za náhradu za všechny lidi. Hodně se modli za Svatého otce, za biskupy a kněze.“

6. července 1973 se na pravé ruce na soše Naší Paní v kapli objevila krvácející rána. V dalších dnech tvář sochy krvácela. Sestřin anděl strážný jí řekl: „Tato tekoucí krev je významná. Bude prolita za obrácení lidí a jako náhrada za hříchy. K úctě k Nejsvětějšímu Srdci přidej úctu k Drahocenné Krvi.“ Další poselství následovala. Asi měsíc po tom, co sestra Sasagawa viděla ránu na pravé ruce na soše Naší Paní, slyšela: „Má dcero, jestli miluješ Našeho Pána, poslouchej mě. Mnoho lidí na světě zarmucuje Našeho Pána. Žádám o duše, které Ho utěší, a které budou činit odškodnění. Nebeský Otec připravuje veliký trest světu. Mnohokrát jsem se se svým Synem snažila zmírnit hněv Otce. Představila jsem mu mnoho kajících duší, které činí odškodnění modlitbami a oběťmi. O to vás žádám. Ctěte chudobu. Žijte chudě. Musíte dodržovat své sliby, které jsou jako tři hřeby, které vás přibíjí ke Kříži. Hřeby chudoby, cudnosti a poslušnosti.“

20. září 1973 se začala socha potit od hlavy až k patě. Po tvářích začaly stékat slzy. Také byla v kapli cítit velmi příjemná vůně. To se stalo mnohokrát v přítomnosti ostatních včetně biskupa. Socha plakala celkem 101 krát. 13. října 1973 dala Naše Paní sestře Sasagawa toto vážné poselství: „Jak jsem již řekla, jestliže se lidstvo nebude kát, Nebeský Otec uvalí na celý svět velmi vážný trest, trest, jemuž podobný se neudál nikdy předtím. Mnoho lidí zahyne. Často se modli růženec. Jen já mohu zabránit neštěstí. Kdokoliv se svěří mně, bude zachráněn.“ Socha dál plakala a další poselství následovala. Přišli poutníci a modlitby mnohých byly vyslyšeny. Pak byla v roce 1981 skrze přímluvu Naší Paní z Akity zázračně uzdravena Theresa Chon, která trpěla rakovinou mozku v terminálním stadiu. Toto uzdravení byla dobře zdokumentováno P. Josephem Oh ze Soulu z Koreje.

Ve svém pastoračním dopisem Biskup Ito řekl, že je těžké věřit v poselství Naší Paní, které je tak děsivé, pokud by neexistoval zdrcující důkaz, že je skutečně od Ní. Ale poukazuje na to, že strašný trest, o němž Naše Paní mluví, přijde za podmínky: „Jestliže se lidé nebudou kát a nepolepší se...“ Biskup dodal, že je to vážné varování, i když člověk zároveň vnímá mateřskou lásku Naší Paní. Ve Svém poselství Naše Paní varuje svět před vyhlazením velké části lidstva. Řekla: „Pomyšlení na ztrátu mnohých duší mě rozesmutňuje.“

***

Jak se máme kát a polepšit se? Pokání je „smutek srdce a odpor ke spáchanému hříchu s předsevzetím znova nehřešit“. (Trident. k., sezení XIV., kap. 4) Když byl spáchán smrtelný hřích, skutek kajícnosti musí být ryzí, musí zahrnovat všechny spáchané smrtelné hříchy, musí pramenit z pohnutky, která odkazuje na Boha a zahrnuje nenávist ke hříchu jako největšímu zlu (toto je obecné učení teologů). Lítost lze považovat za dokonalou, když vyvstává z čisté lásky k Bohu, dokonalou lítostí je hřích odpuštěn dokonce předtím, než je vyjeven ve Svátosti pokání, ačkoliv povinnost zpovědi zůstává. Jaké jsou převládající hříchy, které dnes na nás svolávají Boží hněv? Vidíme hromadné porušování prvních tří přikázání Desatera. První přikázání: Já jsem Pán, tvůj Bůh, nebudeš mít jiné Bohy.“ V souhrnu nalézáme v katechismu Tridentského koncilu, katechismu papeže sv. Pia X. a v Baltimorském katechismu, že první přikázání zakazuje modlářství, pověru, spiritismus, pokoušení Boha, svatokrádež a hříchy proti víře skrze apostazi, herezi, lhostejnost a účast na nekatolických bohoslužbách! To je vskutku mocné svědectví proti současné ekumenické praxi, která pronikla Církví a znetvořila ji od Druhého vatikánského koncilu.

Druhé přikázání zakazuje braní jména Božího nadarmo (rouhání). Jestliže srovnáme katechismus Tridentského koncilu ohledně přístupu k druhému přikázání, učí nás, že ti, kdo podporují herezi a „překrucují Písmo svaté v jeho ryzím a pravém významu,“ jsou vinni hříchy proti druhému přikázání. Proto ti, kdo překrucují poselství Písma, jmenovitě protestanté, jsou v objektivním řádu vinni tímto hříchem, protože toto překrucování Písma svatého je neúctou k Svatému slovu Božímu.

Třetí přikázání pojednává o svěcení svátečního dne. Každému je jasné, že neděle se stala dnem obchodu jako všední dny. Lidé, kteří dělají práci, která není nezbytná, obchody otevřené a lidé nakupující bez jakéhokoli ohledu na třetí přikázání, které striktně zakazuje práci, která není nezbytná, a obchodování v neděli.

Páté přikázání: Nezabiješ. Vidíme očividné nedbání tohoto přikázání zabitím 3 500 dětí při potratu každý den, přičemž je jen velmi velmi málo těch, kteří dělají vše, aby skončili toto lidské krveprolití.

Teď přicházíme k šestému přikázání, jehož porušování zapříčiňuje, že do pekla jde více duší, než kvůli kterémukoliv jinému přikázání Desatera. Provinění proti šestému přikázání se děje některým tímto způsobem: smilstvo, homosexualitou nebo sodomií (Řím 1:27) (2. Petr. 2:6) (Sv. Juda 1:7), oddělením manželů („rozvodem“), které mnohokrát vede k cizoložství, zvláště když se jeden z manželů znovu ožení (Marek 10:11, 12) (Mat 19:6) (1. Kor 7:10, 11). Šesté přikázání vidíme děsivě porušované nestoudným oblékáním. Zdrženlivost a čistota prakticky vymizely z naší společnosti (1. Tim 2:9-10).

Blížící se trest může být odvrácen, jestliže se dost lidí bude denně modlit růženec a činit pokání, o které Naše Paní žádala ve Fátimě v roce 1917.

***

Modlitba z Akity

Nejsvětější Srdce Ježíšovo skutečně přítomné v Nejsvětější Svátosti, zasvěcuji Ti své tělo a duši, aby byly úplně spojené s Tvým Srdcem, obětovaným v každém okamžiku na všech oltářích světa a vzdávajícím chválu Otci a prosícím o příchod Jeho Království. Prosím, přijmi mě jako pokornou oběť. Používej mě podle své vůle ke slávě Otcově a ke spáse duší. Nejsvětější Matko Boží, nikdy nedovol, abych byla oddělena od Tvého Božského Syna. Prosím Tě, braň mě a ochraňuj mě jako své dítě. Amen.“

Zdroj: Our Lady of the Rosary Library

Překlad: D. Grof