Dopis svatého Atanáše katolíkům trpícím rukou ariánských heretiků
Sv. Atanáš (296 – 2.
5. 373), známý jako „otec pravověrnosti“, byl biskupem alexandrijským
v době největší moci ariánů, kteří odmítali dvojí přirozenost Krista (tj.
odmítali Jeho Božství). Ariáni získali velký vliv v Církvi, jejich moc
byla tak veliká, že většina biskupů se dala charakterizovat jako ariáni. Byl
exkomunikován papežem Libériem, odstraněn ze svého stolce heretickým
uzurpátorem a střídavě strávil svůj život ve vyhnanství. Dopis níže napsal těm
katolíkům, kteří trpěli za ariánů a zažili, že církevní autoritu a církevní
budovy převzali heretici.
Kéž vás Bůh utěší. Vím navíc, že nejen tato věc vás
rozesmutňuje, ale také skutečnost, že zatímco jiní získali kostely násilím, vy
jste v této chvíli vypuzeni ze svých míst. Protože oni vlastní místa, ale
vy vlastníte apoštolskou víru. Oni jsou, to je pravda, na místech, ale mimo
pravou víru, zatímco vy jste skutečně mimo místa, ale víra je ve vás. Zvažme,
co je větší - místa nebo víra? Jistě víra. Kdo tedy ztratil víc nebo kdo
vlastní víc? Ten, kdo vlastní místa nebo ten, kdo se přidržuje víry? Opravdu je
dobré místo, kde se káže apoštolská víra, svaté je, jestliže v něm přebývá
Jediný Svatý. Ale vy jste požehnaní, ti, kdo jste svou vírou v Církvi,
zůstáváte na základech víry a máte plné zadostiučinění, dokonce nejvyšší stupeň
víry, který mezi vámi zůstává neotřesitelný. Protože jste ji /víru/ získali
z apoštolské tradice a často si prokletá závist přála zviklat ji, ale
nebyla toho schopná. Naopak se oni od ní oddělili svými pokusy to učinit.
Protože toto je psáno: „Ty jsi Syn živého Boha“, vyznal Petr na základě zjevení
Otce a dostal odpověď: „ Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to
nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec.“ Proto nikdo nepřemůže vaši víru,
nejmilovanější bratři. Protože jestli nám Bůh kdy vrátí zpět kostely (my si
myslíme, že vrátí), přesto i bez takového navrácení kostelů nám stačí víra. A
ověřte si, když mluvím bez Písma svatého a mohlo by se zdát, že mluvím příliš
příkře, že je dobré přivést vás ke svědectví Písma. Upomeňte se, že opravdu byl
v Jeruzalémě chrám, ten chrám nebyl opuštěn, vetřelci do něj vpadli. Chrám byl
v Jeruzalémě a tito vyhnanci odešli do Babylonu z vůle Boha, který je
zkoušel nebo spíše je napravoval, když jim v jejich lhostejnosti projevil trest
skrze krvežíznivé nepřátele. Vetřelci opravdu získali to Místo, ale neznali
Pána onoho Místa, když On jim neodpovídal, ani nepromluvil, a byli tak bez
pravdy. Jaký tedy měli prospěch z toho Místa?
Protože ti, kdo vlastní Místo jsou žalováni těmi, kdo
milují Boha, že z toho místa učinili doupě zlodějů, a že v bláznovství
učinili z toho Svatého místa pro sebe tržiště a soudní síň, oni, pro něž
vstoupit sem bylo nezákonné. Toto a horší věci jsme slyšeli, nejmilovanější, od
těch, kteří odtamtud přišli. Ale jakkoliv se může zdát, že vlastní Církev, o to
spíše jsou vyhnanci. A myslí si o sobě, že jsou v pravdě, ale jsou ve
vyhnanství a jsou v zajetí a nezískají žádnou výhodu Církví samotnou.
Protože posuzována bude pravda těch věcí...
Zdroj: Fish Eaters
Překlad: D.
Grof
