sobota 25. října 2014

Blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová




Blahoslavená Anna Kateřina Emmerichová
Mystička, vizionářka, stigmatička, prorokyně.
Největší vizionářka v historii Církve...
Anně Kateřině Emmerichové řekl Pán Ježíš, že její dar vidění minulého, přítomného a budoucího v mystické vizi je větší než u kohokoliv jiného v historii. Narodila se 8. září 1774 ve Vestfálsku a stala se řeholnicí Řádu augustiniánů v Dülmenu. Od narození měla dar rozumu a rozuměla liturgické latině od své první mše. Během posledních dvanácti let svého života nejedla žádnou potravu kromě Svátosti oltářní, ani nepila nic kromě vody, a žila úplně jen ze Svátosti oltářní. Od roku 1802 až do své smrti měla rány trnové koruny a od roku 1812 úplná stigmata Pána Ježíše včetně kříže na srdci a rány po kopí.
Anna Kateřina Emmerichová měla dar číst v srdcích a viděla, v realitě, v obrazovém detailu, skutečnosti katolické víry, které většina z nás jednoduše musí přijmout jen na základě víry. Základní pravdy katechismu – andělé, ďábly, očistec, život Našeho Pána a Panny Marie, skutečnou Přítomnost Krista v eucharistii, milost svátostí – všechny tyto pravdy pro ni byly tak skutečné jako hmotný svět. Její zjevení činí skrytý, nadpřirozený svět živým. Níže jsou některá nejúchvatnější z těchto zjevení:
-          Viděla, že každá farnost, diecéze, každé město a země má svého zvláštního a mocného strážného anděla.

-          Viděla, že Církev nikdy nedovolovala dětem katolíků, aby byly vychovávány mimo její dosah, a že jakmile byla Církev pevně ustanovena, zakázala smíšená manželství.

-           Viděla, jak různé odpustky, které získáváme, skutečně promíjejí určité tresty, které by nás jinak čekaly v očistci.

-          Vyjevila, že abychom získali odpuštění, musíme přistupovat ke svátostem s opravdovou lítostí a pevným záměrem polepšit se – nebo jej nezískáme.

-          Svědčí, že je svatější modlit se za ubohé duše v očistci než za hříšníky, kteří jsou ještě naživu.

-          Popisuje povahu, dosah a moc obětních duší a jejich roli v životě Církve. Popisuje stav svaté Lidwiny ze Schiedamu, obětní duše za doby „trojpapežství“, a jak se její tělo rozdělilo na tři části spojené jen nejtenčími šlachami. Viděla jen 6 obětních duší ve své době, pracujících jako ona sama pro univerzální Církev a asi 100 000 katolíků na celém světě, kteří měli vynikající víru. (Obětní duše je teology nejčastěji popisována jako duše nebo osoba vyvolená Bohem, aby během života trpěla víc než většina lidí, a která šlechetně přijímá utrpení v jednotě se Spasitelem podle příkladu Kristova vlastního utrpení a smrti - pozn. překl.)

-          Vyjevila, že svatí mají obzvláštní moc ve dnech svého svátku a měli by se žádat o pomoc.

-          Viděla, že mnoho svatých pochází ze stejných rodin, jejichž stáří často sahá daleko zpět do Starého zákona.

-          Viděla silnou vazbu – dokonce dlouho po smrti – mezi svatými dušemi v nebi a jejich následníky zde na zemi, která trvala i staletí.

-          Viděla, že rajská zahrada se vším, co obsahovala, byla dokonalým obrazem království Božího.

-          Vyjevila, že Enoch a Eliáš jsou v ráji, kde čekají na svůj návrat na svět, aby kázali konec časů.

-          Vyjevila, že Pán Ježíš trpěl kvůli ráně na rameni víc než kvůli kterékoliv jiné.

-          Neustále viděla falešnou církev a zlé, jak intrikují proti katolické Církvi a mnoho ji škodí – jak v její vlastní době, tak v budoucnosti.

-          Ve vizi viděla nepřátele Církve, jak ji boří a snaží se postavit novou striktně podle lidských plánů - ale nikdo ze svatých k tomu nepodal pomocnou ruku. Později je tato církev lidí zničena a svatí Boží se spojí, aby znovu vystavěli Církev Boží, která se stane nádhernější než kdykoliv předtím.

-          Viděla obnovu kněžství a náboženských řádů po období velkého úpadku.

-          Detailně popisuje své vize nebe, které viděla jako „Nový Jeruzalém“.
***
Významné citáty Blahoslavené Anny Kateřiny Emmerichové:
„ Církev je jediná, římskokatolická! A i kdyby na světě zbyl třeba jen jeden katolík, byla by jediná, univerzální Církev, katolická Církev, Církev Ježíše Krista, kterou brány pekelné nikdy nepřemohou.“
„Pak jsem měla příjemné ujištění, že Maria je Církev; Církev, naše matka; Bůh, náš otec; a Ježíš, náš bratr.“
„Ach kdo dokáže vypovědět krásu, čistotu, nevinnost Marie! Ona ví všechno, a přesto se zdá, že neví nic, tolik je podobná dítěti. Klopí oči, a když je zvedne, její pohled proniká jako záblesk, jako čistý paprsek světla, jako pravda sama! Je to proto, že je dokonale nevinná, plná Boha a bez návratů k vlastnímu já. Nikdo neodolá její milosti.“
„Po celém světě jsem viděla nespočetné vylévání Ducha, někdy jako světelný úder, dopadající na shromáždění v Církvi, a dokázala jsem říct, kdo mezi nimi obdržel milost nebo jsem ještě viděla jednotlivce při modlitbě ve svých domovech, náhle obdařené světlem a sílou. Ten pohled ve mně vyvolával velkou radost a důvěru, že Církev, ve svých stále rostoucích souženích, nepodlehne, protože ve všech částech světa jsem viděla obránce, kteří pro ni povstali Duchem Svatým. Ano, cítila jsem, že útisk sil tohoto světa slouží jen k jejímu většímu posílení.“
„Neexistuje žádné stvořené dobro tak málo uznávané, tak lehkomyslně promarněné ohromnou většinou lidských bytostí, jako prchavé chvilky tohoto krátkého života, tak rychle letícího k věčnosti.“
„Hodnota člověka před Bohem je posuzována podle povahy srdce, jeho bezúhonnosti, jeho dobré vůle, jeho křesťanské lásky, a nikoliv podle horlivosti intelektu nebo rozsahu vědění.“
„Je-li Církev pravá, všechno v ní je pravé; ten, kdo jednu věc odmítá, nevěří ani ostatním.“
„Co Poutník (Clement Brentano, její samozvaný sekretář) shromáždí, bude zaneseno daleko, protože zde neexistuje touha to mít. Ale přinese to plody tam, kam to dojde, a stejné plody to jednoho dne vrátí a bude se to pociťovat i zde.“
„Bylo mi znova řečeno (Pánem Ježíšem), že nikdo nikdy neviděl vše, nebo stejným způsobem, co jsem viděla já.“
„Ze rtů těch, kdo se modlí, vidím stoupat řetězec slov proudící jako ohnivý tok k Bohu, a v něm vidím povahu modlícího se. Čtu vše. Písmo je různé, jako jsou sami jednotlivci.“
„Viděla jsem Adamovy kosti odpočívající hluboko dole v jeskyni pod horou Kalvárie, takřka na úrovni hladiny vody a v přímé linii pod bodem, kde byl ukřižován Ježíš.“
„Špatně celebrovaná mše je nesmírným zlem. Ach! Není to záležitostí nezájmu, jak se odslouží! ... Měla jsem velkou vizi ohledně tajemství mše svaté a viděla jsem, že cokoliv  dobrého, co existuje od stvoření, je vděčné jí.“
„Kdyby byl člověk a země v dokonalém souladu, byl by zde dole ráj. Modlitba vládne počasí ... Vidím život přírody blízce spojený s životem duše.“
„Řekla něco, co je pro mě těžké opakovat – že kdyby jediný kněz přinesl Nekrvavou Oběť tak záslužně a se stejným cítěním jako apoštolové, odvrátilo by to všechny pohromy v Církvi.“
„ Nikdy nemohu truchlit pro člověka, který zemře smířeně, ani pro dítě, které trpělivě trpí, protože trpělivé utrpení je nejzáviděníhodnějším stavem člověka.“
Všichni, kdo nejsou v živoucí jednotě s Ježíšem Kristem skrze víru a milost, mají tedy přirozenost naplněnou satanovým vlivem.“
„Kvůli duchu světa a vlažnosti by Spasitel, kdyby se dnes vrátil na zem hlásat své učení osobně, nalezl tolik protivníků, jako nalezl mezi Židy.“
„Teď jsem tímto jasně viděla, že Bůh se při modlitbě dívá pouze do srdce lidí.“
„Žádná milost, žádný stupeň svatosti nepředčí ve vnitřní důstojnosti a majestátnosti kněžskou osobu.“
„Ubohé duše nepopsatelně trpí.“
„Mnoho duší, ačkoliv nebyly velkými hříšníky, zůstává dlouho v očistci, protože žily vlažně.“
„Modlitba, která nejvíc těší Boha, je taková, která se činí za druhé a zvláště za ubohé duše. Modlete se za ně, chcete-li, aby si vaše modlitby získaly velký zájem.“
Překlad: D. Grof