Neposkvrněné početí Panny Marie
svátek 8. prosince
Prof. PlinioCorręa de Oliveira
Panna Maria byla počatá bez prvotního hříchu. Byla
dokonale čistá, bez jakýchkoliv špatných sklonů. Proto byla skvěle vybavena
k tomu, v každém okamžiku se zcela shodnout s milostí Boží.
Přirozený a nadpřirozený majestát vyvstal v její duši v hlubokém a
mimořádném souladu. Přede všemi ostatními bytostmi měla největší ponětí o
svatosti Boha a Jemu odpovídající úctě. Také měla jasnou představu toho, za co
stvoření tomuto majestátu vděčí. Věděla a ví, jak by všechny stvořené bytosti
měly Boha oslavovat.
V důsledku toho měla také ohromnou hrůzu
z protikladu dobra, což je zlo. K takovému zlu byla velmi
nekompromisní, zcela ho odmítala i v jeho nejnepatrnějších formách a byla
proti němu velmi bojovná. Z toho důvodu Svaté písmo hovoří o Panně Marii
jako o “terribilisutcastrorumaciesordinata“, jako o tak strašlivé, jako
je armáda sešikovaná do boje. Církev také říká, že je to ona sama, kdo rozdrtí
všechny hereze. Abychom oslavili tuto skutečnost, Panna Maria na sochách
Neposkvrněného početí drtí hlavu hada.
Svátek jejího Neposkvrněného početí je tedy v mnoha
smyslech připomínkou její čistoty, její nesmiřitelnosti a její bojovnosti.
Podívejme se blíže, co je to nesmiřitelnost. Když má osoba
velmi jasné ponětí o tom, co je dobré, a chápe nejvyšší vyjádření tohoto dobra,
tak tato osoba ví, že opakem je zlo. Není to teoretické vědění, jaké má vědec,
který analyzuje vzorek v laboratoři, ale spíše vědění, které jde ruku
v ruce s velkou láskou k dobru. Osoba přirozeně rozpoznává
protiklad takového dobra, což je zlo, a nenávidí zlo s intenzitou, která
je úměrná velikosti její lásky k dobru.
Protože miluje nejvyšší ideály, které dobro
reprezentuje, nemůže tolerovat opak onoho dobra, protože jasně vidí zlo, které
v něm existuje. Odmítá zlo nejen v jeho souhrnu, ale i v každé
jeho části. Odmítá zlo nejen, když je velmi silné, ale i když se jen stěží
projevuje. To je intolerance nebo nesmiřitelnost.
Lidský duch je utvořen tak, že když člověk nenávidí
zlo, zvyšuje a zdokonaluje svou lásku k dobru. Jistým způsobem přítomnost
něčeho, co on odmítá, utvrzuje jeho přesvědčení ohledně dobra a jeho lásku
k dobru. Lidská psychologie je tak uzpůsobena, že takový kontrast nutí
osobu si uvědomovat, jak je dobro dobré. Například my milujeme své
kontrarevoluční poslání víc, když konkrétně vidíme, jak jej revolucionáři
nenávidí. Když to vidíme, máme potvrzení, že zaujímáme správný postoj.
Co je bojovnost? Bojovnost je následkem
nesmiřitelnosti. Znamená učinit záměrné rozhodnutí ke zničení zla, které
odporuje Bohu. Je to klidné rozmyšlení následované použitím všech prostředků,
které má člověk k dispozici k dosažení tohoto cíle. Není to pomíjivé
rozhodnutí bojovat během jednoho jednotlivého období, kdy zlo útočí na dobro,
ale znamená to stálé odhodlání aplikované na všechny aspekty zla po celý život
člověka. Člověk nebude odpočívat, dokud není zlo zničeno.
Pravá bojovnost neodpočívá, dokud zlo není zničeno na
prach. V Portugalsku existovalo rčení, týkající se zla, a toto rčení se
rozličným způsobem používalo ve starém portugalském zákoně: Zlo bude zničeno
ohněm na prach. Jestliže člověk spáchal strašný zločin, dostal trest smrti
– jeho tělo bylo spáleno a prach rozptýlen do vzduchu nebo do vody. To bylo
naplnění tohoto axiomu.
Zde neobhajuji, aby byl tento trest aplikován na tu
nebo onu osobu tom či onom současném státě. Beru to jako obecný princip, který
se má aplikovat v boji myšlenek a institucí. Špatný člověk může být zabit,
a je pryč. Ale kdo může zabít špatnou myšlenku nebo zničit revoluční spiknutí,
které usiluje o to zabránit Bohu, aby obdržel úctu, kterou si zasluhuje, a
Církvi se snaží zabránit konat své poslání na zemi? Pro tento boj potřebujeme
pravou bojovnost, která zničí revoluci a její stoupence na prach ohněm. Tento
druh nesmiřitelnosti a bojovnosti byly dva atributy Panny Marie, které byly
důsledkem výsady Neposkvrněného početí.
O co bychom měli Naší Paní v tento svátek
požádat? Měli bychom požádat o velkou Boží lásku a velké pochopení Jeho
majestátu, což nám jako přirozený důsledek dá velkou nesmiřitelnost a
bojovnost.
Vzpomínám si, že sv. Terezie z Lisieux
truchlívala, že nemůže být bojovníkem a bojovat mečem proti nepřátelům Boha. To
je duše světice. Toužila po tom bojovat za Boha na všech místech a ve všech
dobách. Takoví bychom měli být. Prosme Pannu Marii o čistotu a bojovnost
odpovídající svatosti, abychom mohli být jejími pravými syny a dcerami.
Překlad: D. Grof
