Pobožnost při mši svaté v úvahách o utrpení Kristově

 

Pobožnost při mši svaté v úvahách o utrpení Kristově

Přípravná modlitba

Nejdobrotivější Ježíši! Z neskončené lásky k nám lidem Jsi oběť mše svaté založil, abychom stálou památku měli na onu oběť, kterou Jsi Ty na kříži za nás přinesl, a spolu prostředek, bychom se stali zásluh Tvých účastnými.

Chci tedy této mši svaté s pobožností největší přítomen(a) býti a ji nejsvětější Trojici za oběť přinésti, ku chvále a ke cti Božské majestátnosti; k upamatování a k uctění Tvého hořkého umučení a Tvé smrti; k díkůčinění za všecka mi prokázaná dobrodiní; k zadostiučinění za mé hříchy; k dosažení všech milostí, které mi ku spasení mé duše po třebné a užitečné jsou a k útěše a ku pomoci všech živých i mrtvých.

Propůjč mi Svou milost, abych vysokého cíle založení této nejsvětější oběti dosáhnouti mohl(a).

Nejblahoslavenější Panno a matko Maria, kteráž Jsi stála na hoře Kalvarii pod křížem, když se můj vykupitel na něm pro spasení světa obětoval; pros za mne, bych této mši svaté, v níž se opět, ačkoliv způsobem nekrvavým, Svému nebeskému Otci obětuje, s povinnou uctivostí přítomen(a) byl(a), ke cti Boží a k mé věčné spáse. Amen.

***

Modlitby při mši svaté

Kněz jde k oltáři. — Kristus jde se svými učednníky na horu olivetskou.

Nejdobrotivější Ježíši! Šel Jsi z lásky ke mně dobrovolně na horu olivetskou, bys tu Své muky nastoupil. Z lásky ke mně byl Jsi smuten až k smrti. Ó odpusť mi mé hříchy, které příčinou Tvé smutnosti a Tvého hořkého umučení byly. Lituji jich srdečně, poněvač jsou urážkou Tvé neskonalé laskavosti.

Kněz se modlí u paty oltáře. — Kristus modlí se na hoře olivetské a potí se krví.

Ježíši Kriste! Třikráte modlil Jsi se na hoře olivetské k Tvému nebeskému Otci: oddáváš se úplně do jeho svaté vůle; ano i krví se potíš k smytí mých hříchů; Tvůj Otec posílá Ti anděla, který Tě těší a sílí. Nejmilejší Ježíši! Dej mi milosti dobře se modliti a se úplně Tvé svaté vůli oddati. Dej mi pravou lítost nad mými hříchy; nedej, aby se Tvá vycezená svatá krev na mně ztratila; sešli mi Svého svatého anděla s nebe, který by mne těšil v mé smutnosti a sílil v každém pokušení.

Kněz líbá oltář, jde na epištolní stranu a modlí se. — Kristus jest políbením zrazen, chycen, spoután a k Annášovi veden, kdež obdržel políček.

Z lásky ke mně, o Ježíši, dal Jsi se políbením zraditi a zajmouti, spoutati a k bezbožnému Annášovi vésti, k vůli mně obdržel Jsi hanebný políček. Děkuji Ti za podivuhodnou trpělivost, kterou jsi mi na příklad při tolika Ti učiněných strašlivých ohavnostech osvědčil. Dejž mi milost, Tebe od nynějška se vší horlivostí následovati.

Kněz jde do prostřed oltáře a modlí se Kyrie eleison, pak Gloria. — Krista vedou ku Kaifášovi. Petr Jej zapře, židé se Mu posmívají a jemu se rouhají.

Mnohem častěji než Petr zapřel(a) jsem Tě, ó, Ježíši, ač ne slovy, přece skutky, an jsem se před světem styděl(a) za Tvé učení a za Tvou službu a zlomyslněji než židé jsem se Ti posmíval(a) a rouhal(a) svými různými hříchy. Od nynějška však chci Tě slovy i skutky vyznati; nikdy nechci se za Tvou službu styděti; veřejně a bez bázně chci Tě chváliti a velebiti; nikdy více nemá mne samolibost a bezbožnost, líčený stud a bázeň před lidmi zavésti jako posud, Tebe mým jednáníma mou nečinností urážeti a Tebou opovrhovati.

Kněz obrací se k lidu a řiká: Dominus vobiscum. — Kristus obrací se k Petrovi a pohne jej k pláči.

Zhřešil(a) jsem s Petrem, ó, Ježíši! Obrať ke mně své milosrdné oči, jakož Jsi je k Petru obrátil, a dej mi Tvou božskou milost, abych také s ním mých hříchů litoval(a) a ničeho více se nedopustil(a).

Kněz jde k epištolní straně a modlí se. — Krista vedou k Pilátovi a obžalují Ho.

Přijde čas, ó, Ježíši, že já se objeviti musím před Tvou soudnou stolicí, abych počet vydal(a) z svého celého života. Tu mne obžaluje Tvé vševidoucí oko, před nímž jsem zlé činil(a), obžaluje mne mé svědomí, moji rodičové a představení, jichž jsem neuposlechl(a), obžalují mne svatí andělé, od nichž jsem se vésti nedal(a), obžalují mne oni, kteří mou řečí a mým příkladem pohoršeni, k zlému zavedeni byli. Nejmilejší Ježíši! Pro Tvou hanebnou cestu k Pilátovi a pro to Tebou vytrpěné křivé obžalování Tvých nepřátel prosím Tě, dej mi milost, bych tak žil(a) a zemřel(a), abych v Tobě milostivého soudce nalezl(a), a abych se neměl(a) co báti před žalobníky.

Kněz jde do středu oltáře, modlí se tam, jde pak na druhou stranu a čte evangelium. — Krista posílá Pilát k Herodesovi, tento se mu ale posmívá, opovrhuje jím.

Vedou Tě, o Ježíši; od jednoho soudce k druhému a posmívají se Ti! Ty ale mlčíš při těchto všech ohavnostech. Neměl(a) bych nyní i já z lásky k Tobě ve všem, co mne protivného potká, trpěliv(a) býti?

Kněz jde opět do prostřed oltáře a modlí se bud Credo (při čemž se modlí apoštolské vyznání víry) aneb se obrátí hned k lidu řka: Dominus vobiscum. — Krista posílá Herodes opět k Pilátovi, kdež Jej křivě obžalují a vrahu Barabášovi přednost dají.

Děkuji Ti, nemilejší Ježíši, za tolikeré hořké kroky a stopy, jež Jsi k vůli mně ve Tvém umučení učinil; děkuji Ti za tu trpělivost, kterou jsi mezi křivými obžalobami a ohavnostmi osvědčil, obzvláště a na bezbožnému Barabášovi před Tebou přednost dána byla. Nedej, abych někdy něčemu stvořenému před Tebou přednost dal(a); neb za sluhuješ nade vše vážen a milován býti.

Kněz odkrývá kalich a obětuje chléb a víno. — Krista oloupí o jeho šat, přiváží Ho na sloup a ukrutně Ho bičují.

Kriste Ježíši! Pro to nelidské bičování, které Jsi z lásky ke mně vytrpěl, pro mnoho tisíc tehdáž vycezených svatých krůpějí krve, prosím Tě: dej mi milost všechny ony rány, jež Tvá otcovská ruka protivenstvím a pronásledováním mne cítiti nechává, trpělivě s dětinnou oddaností přijímati a trpěti. Trestej a kárej mne zde, ale ušetři mne.

Kněz přikrývá pallou kalich. Krista trním korunují.

Ó Ježíši! Jaké bolesti, jaké ohavnosti snášíš Ty při Tvém ukrutném korunování! Ach, odpusť mi mou vysokomyslnost, mou zatvrzelost proti spolukřesťanům mým, mé hanebné úsudky, můj smyslný, rozkoš a požívání hledající život a jiné hříchy, které byly jedinou příčinou onoho neslýchaného trápení. Vzhledem na Tvou korunu trnovou chci bažiti po pokoře, se všemi lidmi s křesťanskou šetrností a láskou zacházeti, mé žádosti skrotiti a spravedlivě, střídmě, čistě a bohabojně na tomto světě žíti, abych tak pod vlivem Tvé milosti koruny věčného života hoden(ou) se stal(a).

Kněz myje si ruce. — Pilát prohlašuje Krista umýváním rukou svých za nevinného.

Ano, můj Ježíši! Ty jsi nevinný, já však jsem vinník(ice). Já jsem zhřešil(a) — já zasloužil(a) tresty, jež Jsi ty vytrpěl. Q nech mne zásluh Tvého nevinného utrpení účastným(nou) se státi! Umyj mne víc a více od mých hříchů a očisť mne od mé zlomyslnosti; neb vím, že nic nečistého nevejde do nebeského království.

Kněz mluví: Orate fratres. — Krista představují lidu se slovy: Ejhle člověk!

Nebeský otče! Ejhle člověk, ejhle onoho, jenž z lásky ke mně se vtělil. Pohlédni na jeho trním korunovanou hlavu! Pohlédni na Jeho slinami a poličky zohavený obličej! Pohlédni na Jeho ranami poseté a rozedrané tělo! Hle! Vše to z lásky ke mně vytrpěl. Bože, Otče z nebes, smiluj se nade mnou! A Ty, Bože Synu, vykupiteli světa, smiluj se nade mnou, obzvláště když budu před Tvou božskou, soudnou stolicí podstaven(a), když se řekne: Ejhle, člověk a jeho skutky! Tu smiluj se nade mnou, o Ježíši! A nezavrhni mne na věky z Tvé nejsvětější tváře.

Kněz modlí se prefaci až k Sanctus. — Krista odsuzují nevinně k smrti.

Neskonalé díky vzdávám Ti, Kriste Ježíši, že's Ty nevinnost sama, se snížil, odsouzení k hanebné smrti za mne ochotně a rád vyslechnouti. Ach, uděl mi světlo a sílu, abych svůj život tak zařídil, abych jednou nemusel(a) výrok věčného zatracení pro své hříchy slyšeti. Když přijdeš mne soudit, nezatrať mne, nýbrž připočti mne k oněm, které radostným výrokem k Sobě do věčné blaženosti zavoláš.

Kněz modlí se Sanctus po tichu. — Kristus nese Svůj kříž na horu Kalvarii.

Kriste Ježíši pravil Jsi: »Kdo chce za mnou přijíti, zapři sebe sám, vezmi kříž svůj na se a následuj mne«. Vidím, jak svůj těžký kříž objímáš a až na horu Kalvarii s nevýslovnými bolestmi a s posměchem, bez reptání a naříkání, s největší láskou a trpělivostí vynášíš. Nejmilejší Spasiteli! Má opravdová vůle jest, Tebe následovati. Přijímám proto kříž, již mi ukládáš, aneb ještě uložíš, ochotně a chci jej nésti, jak dlouho Ti bude libo, bez reptání a naříkání; z lásky k Tobě a ve spojení s Tvým bolestným nesením kříže chci vše rád(a) trpěti. Posilni mne jen Svou milostí! Neb můj duch je sice ochotný a hotov, ale mé tělo jest slabé. Bez Tebe nemohu nic, v Tobě mohu vše. Kříž nesoucí Ježíši, smiluj se nade všemi, za něž se modliti jsem si předsevzal(a). Dej jim a mně milost, nábožně žíti a blahoslaveně zemříti.

Kněz žehná chléb a víno. — Krista přibíjí na kříž.

Kriste Ježíši, pro nevýslovně veliké bolesti, které Jsi vytrpěl, když Ti nahoře Kalvarii mocí Tvůj šat s raněného těla strhali a Tvé svaté ruce a nohy železnými hřeby ukrutně na kříž přibili — pro drahocennou svatou, při tom prolitou krev, prosím Tě, odpusť mi všechny hříchy, jichž jsem se kdy marnivostí a necudností v užívání šatu a zneužívání svých rukou a nohou k ukrutným, nespravedlivým, nečistým činům dopustil(a), a dej mi milost, jich budoucně jen ke Tvé cti, k svému spasení a k blahu bližních užiti.

Kněz zdvihá svatou hostii do výšky. — Krista na kříži visícího povyšují a ukazují Ho lidu.

Ó Ježíši, věřím v Tebe! Ó Ježíši, doufám v Tebe! Ó Ježíši, miluji Té srdečně: Ty můj Spasiteli, kterýž jsi z lásky ke mně na kříži jednou se vyvýšiti a lidu ukázati nechal, Ty jsi zde na oltáři s tělem i s duší, v Božství i člověčenství přítomen. Vzývám Tě v nejhlubší pokoře jako svého Pána a Boha.

Kněz zdvihá svatý kalich. — Kristus prolévá Svou nejsvětější krev.

Můj Ježíši! v Tebe věřím, v Tebe doufám, můj Ježíši, Tebe miluji srdečně. Ó Ježíši, Tvá nejsvětější krev, kterou Jsi jednou za mne prolil, jest zde v pravdě přítomna. Vzývám ji co nejponíženěji a prosím Tě, nenech ji na mně, ubohém hříšníku(ici), ztracenu býti.

Kněz se modlí po pozdvihování. — Kristus pní tři hodiny na kříži

Tři hodiny, ó Ježíši, pněl Jsi na kříži v největších bolestech a trápeních — tři hodiny Jsi zápasil se smrtí. Ach, smiluj se nade mnou ve všech bolestech, jež asi ještě budu trpěti; smiluj se nade mnou tehdy, když se smrtí zápasiti budu. Smiluj se také nade všemi zemřelými pravověřícími, obzvláště nade N. N. Dejž jim věčné odpočinutí, mně, ubohému(é) hříšníku(ici), však nyní úplné odpuštění mých hříchů a jednou šťastnou smrt.

Kněz se modlí Otčenáš. — Kristus pronáší oněch sedm slov.

Z lásky k Tobě, můj Ježíši, kterýž Jsi se na svatém kříži za Tvé nepřátele modlil, odpouštím všem, kteří mne kdy urazili. — Dej mi, jako tomu kajícímu lotrovi, milost pravé pokání činiti a přijmi mne do ráje. Žádám si žíti a umříti pod ochranou Panny Marie, kterou Jsi mi, jako Svému učenníku Janovi, za láskyplnou matku dal. Pro Tvůj bolestný cit opuštěnosti na kříži prosím Tě, neopust mne v mé poslední hodině. Pro Tvou hořkou žízeň prosím Tě, dej mi pravou žádost, vše z lásky k Tobě činiti a trpěti. Žádám si vše vykonati, co Ty, můj Ježíši, ode mne žádáš, a jak Ty jsi vůli svého nebeského otce vyplnil a vykonal. Nyní pravím a také v mé poslední hodině, kéž mohl(a) bych pln(a) důvěry říci: Otče, do Tvých rukou poroučím ducha svého. — Otčenáš.

Kněz láme svatou hostii. — Kristus umírá.

Jak veliká jest Tvá láska ke mně, ó, Ježíši. Umíráš z lásky ke mně na svatém kříži. Vzdávám Ti nekonečné díky a chci se s Tvou pomocí všemožně vynasnažiti, jinak nezemříti, než z lásky k Tobě.

Kněz bije se v prsa a mluví: Agnus Dei. — Mnozí obracejí se při smrti Kristově. Kristus nechává si Svůj svatý bok otevříti.

Ježíši, Bože mého srdce, pro svatou krev a vodu, která z Tvé svaté rány tekla, prosím Tě, umyj a očisť mé srdce ode všech mých hříchů a dej mi pokorné, kající, Tebe milující srdce. Pročež biji se ve svá hříšná prsa a pravím pln(a) lítosti a důvěry: Beránku Boží, jenž snímáš hříchy světa: smiluj se nade mnou! Beránku Boží atd.

Kněz přijímá. — Krista pochovávají.

Nejmilejší Ježíši, jenž Jsi po Své smrti Své nejsvětější tělo Josefem a Nikodémem s kříže sejmouti, pomazati, do plátna zaobaliti a do nového hrobu položití dal: jak blahoslaven(a) byl(a) bych, kdybych tak spravedlivý(á) a dobrý(á) a tak laskavý(á) byl(a) jako Josef arimatejský a Nikodém, tak bohabojný(á) a ctnostný(á), všemu zlému odumřelý(á) a nyní hoden(a) byl(a) Tebe s knězem tělesně a podstatně přijmouti. Já však nejsem hoden(na), abys vešel pod střechu mou. Přece toužím po Tobě, ó Ježíši! Věřím v Tebe, ó Ježíši, miluji Tě ze srdce miláčku srdce mého. Kdy přijde blažená hodina, v níž se snížíš, abys u mně se ubytoval! Prosím nejponíženěji, očisť mé srdce ode všeho, co se Ti nelíbí, neb lituji toho z lásky k Tobě. Připrav si v něm Své vznešenosti příjemné obydlí. Přispěj mé slabosti ku pomoci, abych Tě nikdy jinak nepřijímal(a), než s největší pobožností a uctivostí. Nedejž, abych se z tohoto světa odloučil(a), aniž bych byl(a) Tebe k posile na cestu do věčnosti přijal(a).

Duše Kristova, posvěť mne,
Tělo Kristovo, vysvoboď mne,
Krvi Kristova, napoj mne,
Vodo z boku Kristova, umyj mne,
Umučení Kristovo, posilni mne,
Ó, dobrotivý Ježíši, vyslyš mne,
Do svých ran skryj mne,
S Tebou se rozloučiti nedej mně,
V hodině smrti povolej mne,
K Tobě nech přijíti mne,
Abych s Tvými svatými chválil(a) Tebe na věky. Amen.

Kněz se modlí poslední kollektu. — Kristus vstává z mrtvých, objeví se Svým a zůstane po 40 dní u nich.

Slavně vstáváš z mrtvých, ó Ježíši. Objevíš se Své nejmileiší matce, Svým apoštolům a učenníkům; zůstáváš u nich 40 dní, bys je těšil a poučil. — Prosím Tě, zůstaň při mně se Svou útěchou, se Svým učením a se Svou milostí až do konce mého života. Dej mi milost, tak žíti, bych jednou slavně vstáti a na Tebe s Tvou nejblahoslavenější matkou a všemi svatými věčně dívati se mohl(a).

Kněz žehná a čte poslední evangelium. — Kristus vstupuje na nebesa a posýlá Ducha svatého.

Ó, Ježíši, pro Své obdivuhodné na nebe vstoupení smiluj se, a dejž mi nyní Své svaté požehnání. Žehnej všem mým myšlénkám, žádostem, slovům a skutkům, všem krokům, všemu konání a vší mé činnosti, abych vždy a všude dle Tvých zákonů a přikázání žil(a). Žehnej mému živobytí a mé smrti.

Pro poslání svatého Ducha, ó, Ježíši, smiluj se nade mnou a nech mne dle Tvé milosti darů jeho účastným(ou) se státi. A Ty, o svatý Duchu, smiluj se nade mnou. Bud a zůstaň dnes při mně, posilni mne dnes ve všem zármutku, uč a veď mne ve všech pochybnostech a nebezpečenstvích, povzbuď mne v službě Boží, zapal v mém srdci oheň pravé lásky k Bohu a k bližnímu, abych dnes z lásky k Bohu zlu a každé příležitosti k zlému se opravdově vystříhal(a), dobrému se pečlivě učil(a) a toto slovem i příkladem též mezi svými bližními rozšiřoval(a), vše protivné trpělivě snášel(a) a konečně jednou tam se octnul(a), kde bych Tebe s Otcem a Synem věčně milovati, chváliti a velebiti mohl(a). Amen.

***

Poděkování po mši svaté

Otče nebeský, přijmi tuto oběť mše svaté ve spojení s onou obětí, kterou jednou Tvůj nejmilejší Syn, můj Vykupitel, Ježíš Kristus, na oltáři svatého kříže za blaho celé obce přinesl. Odpusť mi všechny chyby, kterých jsem snad při slyšení mše svaté spáchal(a) a nech mne účastnu se státi oněch milostí, kteréž Ty těm v hojnosti udílíš, kteříž při této svaté oběti pobožně přítomni jsou. —

Ježíši Kriste, pro neskončené zásluhy Tvé krvavé oběti na kříži prosím Tě poníženě o sílu a milost v mém životě i v mé smrti. — Vše, co dnes mysliti, mluviti, činiti neb trpěti budu, má sloužiti ku cti Tvé. Vše z lásky k Tobě Sláva budiž Otci, Synu i Duchu svatému jakož bylo na počátku, nyní i vždycky a na věčné časy. Amen.

Skrze Tvé ruce, o, nejblahoslavenější Panno Maria, obětuji nejsvětější Trojici tuto oběť mše svaté se všemi těmi, které dnes v celém světě budou přineseny. Vzhledem na ně vypros mi od Boha milost, abych svého ostatního života jedině k slávě Boží a blahu duše mé použil(a).

Všichni svatí Boží, proste za mne, bych se před každým hříchem opatrně střežil(a) a v milosti Boží žil(a) a zemřel(a). Amen.