Církev by neměla usilovat o konverze Židů, říká papež (2011)
John Allen Jr.
10. března 2011
Po výňatcích z druhého svazku papežovy knihy o
Ježíšovi, které vyšly minulý týden a představily papežovo odmítnutí myšlenky,
že „Židé“ zabili Krista, přináší úplný text knihy další bod s důležitým
dopadem na křesťansko-židovské vztahy – křesťanství se v podstatě „nesmí
zabývat konverzemi Židů“.
Tento komentář se objevuje v knize Benedikta XVI.
Ježíš z Nazaretha: Svatý týden, jejíž úplný text byl vydán dnes.
Zatímco papež nepotvrzuje teorii předkládanou
některými teology o tom, že Židé budou spaseni nezávisle na Kristu, odborníci
říkají, že papež jasně navrhuje, že by Židé neměli být cílem snah o konverzi.
„Izrael je v rukou Božích, který jej ´jako celek´
spasí v příhodný čas, až se počet pohanů naplní,“ píše papež. Historická
doba tohoto „příhodného času“, říká Benedikt, se nedá spočítat.
Pokud se týká správného křesťanského postoje
v mezidobí, Benedikt souhlasně cituje abatyši a biblickou spisovatelku
Hildegardu Brem: „Církev se nesmí starat o obrácení Židů, protože musí čekat na
dobu k tomu Bohem pevně stanovenou“.
Ačkoliv si Benedikt v prvním svazku své knihy
vyhrazuje, že píše jako soukromý teolog spíše než jako autorita hlavy
katolické Církve, jeho komentáře nevyhnutelně mají váhu jako předzvěst způsobu
jakým pravděpodobně Benedikt bude k této otázce přistupovat jako papež.
Otázka konverze je dlouhodobě nejvýbušnější
v názorové aréně katolicko-židovských vztahů. V židovském světě
vnímání toho, že křesťané mají Židy jako cíl svých misionářských snah ještě
dnes vyvolává ostře negativní reakce.
Benedikt XVI. uznává, že otázka „poslání Izraele“
v Božím plánu má bolestnou minulost.
„S hrůzou si dnes uvědomujeme, kolik nedorozumění
s vážnými důsledky zatížilo naši historii,“ píše. Přesto papež říká, že
„počátky správného chápání, jakkoliv hluboce zastíněné, zde vždy byly a čekaly
na své objevení.“
Klíč ke správnému chápání, píše Benedikt, leží
v biblické představě „času pohanů“.
Ježíšem stanovený závazek přinášet evangelium do všech
konců světa, říká Benedikt, v sobě zahrnuje tuto posloupnost: nejprve
přijde k víře „plný počet“ pohanů, a teprve pak Židé. Cituje radu sv.
Bernarda z Clairvaux jednomu z papežových předchůdců, Evženu III., že
„byl stanoven určitý čas“ pro obrácení Židů, „který nelze předpovědět“.
Benedikt říká, že v rané Církvi nebyla naléhavost
evangelizace ani tak založena na myšlence, že každá lidská bytost musí poznat
Krista, aby byla spasena, ale spíše na „velkém pojetí historie“, podle nějž
evangelium musí dosáhnout všechny národy, aby svět naplnil svůj osud.
Dokud se Boží plán neuskuteční, říká Benedikt, je
„specifickým úkolem“ Kristových učedníků přinášet víru pohanům, nikoliv Židům.
Otázka, zda je legitimní zahrnout Židy do misijních
snah Církve, je dlouho debatovaným bodem v katolických kruzích.
Zesnulý kardinál Avery Dulles již skoro před deseti
lety kritizoval společné prohlášení Národní rady synagog a Výboru pro
ekumenické a mezináboženské záležitosti při Biskupské konferenci USA, které
bylo v tom smyslu, že „zaměřování se na obracení Židů ke křesťanství“ už
„v katolické Církvi není teologicky přijatelné“.
Dulles odpovídal, že Církev nemůže zredukovat prostor
pro evangelium, aniž by zradila samu sebe: „Připustíme-li jednou, že existují
někteří lidé, pro něž není důležité uznat Krista, být pokřtěni a obdržet
svátosti, vznášíme otázky ohledně našeho vlastního náboženského života,“
napsal.
Výbor pro nauku při Biskupské konferenci USA následně
v roce 2009 vydal vyjasňující prohlášení, že většina odborníků do značné
míry podporuje postoj, který zastává Dulles. Závěrem prohlášení bylo: „Naplnění
smlouvy, všech Božích zaslíbení Izraeli, se vskutku nalézá pouze v Ježíši
Kristu.“
Kapucín P. Thomas Weinandy, výkonný ředitel
Sekretariátu pro nauku, varoval, že vyjádření o judaismu v nové knize
Benedikta XVI. nepodporují teologii „dvojí smlouvy“, která znamená, že
křesťanství a judaismus představují dvě paralelní cesty ke spáse a Židé by tak
byli spaseni bez jakéhokoliv obrácení se ke Kristu.
Zároveň Weinandy řekl, že papežova slova jasně
naznačují, že „neexistuje žádný specifický program, že má katolická Církev
obracet Židy, protože to přijde v Bohem určený čas“.
Rabín Jacob Neusner, židovský učenec, jehož biblické
spisy Benedikt XVI. oceňuje, řekl, že papežova smířlivá prohlášení
o judaismu v knize Ježíš z Nazaretha jsou o to silnější,
že jsou založena na vědecké práci spíše než na mezináboženské diplomacii.
„Nehovoří, jak se to hodí, ale hovoří o pravdě,“ řekl
Neusner.
Překlad: D. Grof
