Henry Samuel, Telegraph, 26. prosince
2008
Hromadné vraždění vykonávané pekelnými oddíly vedenými Turreauem.
Vendée bude národním hřbitovem“ vyhlásil Turreau, organizátor pekelných oddílů
v roce 1793.
Villiers nazývá hromadné vraždění ve Vendée genocidou.
Počátkem roku 1794 – na
vrcholu Vlády teroru - vpochodovali francouzští vojáci do kraje Vendée na
pobřeží Atlantského oceánu, kde rolníci povstali proti Revoluční vládě v
Paříži.
Dvanáct „pekelných
oddílů“, kterým velel generál Louis-Marie Turreau dostaly příkaz, aby zabily
všechny a všechno, co uvidí. Tisíce lidí – včetně žen a dětí – byly
chladnokrevně zmasakrovány a farmy a vesnice zapáleny.
Ve městě Nantes
zlikvidoval revoluční velitel Jean-Baptist Carrier válečné zajatce z Vendée
strašlivě výkonnou formou masové popravy. V tzv. „noyades“ (masové topení)
svázali nahé muže, ženy a děti ve speciálně konstruovaných lodích, odtáhli je
doprostřed řeky Loiry a pak potopili.
Hromadné vraždění vykonávané pekelnými oddíly vedenými Turreauem.
Nyní Vendée, pobřežní
departament v západní Francii, žádá, aby byl incident připomínán jako první
genocida v moderní historii. Místní obyvatelé tvrdí, že masakr je zlehčován,
aby se nepošpinila historie Francouzské revoluce.
Historikové věří, že ve
válce s rolníky a následném hromadném vraždění bylo zabito okolo 170 000
obyvatel Vendée – a asi 5 000 při noyades.
Když bylo po všem,
francouzský generál Francois Joseph Westermann napsal dopis Výboru veřejné
bezpečnosti, kde konstatuje: „ Vendée už neexistuje... V souladu s rozkazy,
které jste mi dali jsem rozdrtil děti pod kopyty koní, zmasakroval jsem ženy,
které alespoň neporodí další bandity. Nemám vězně, kteří by mi dělali výčitky.
Všechny jsem je zlikvidoval.“
O dvě století později
vzrůstající volání místních politiků po tom, aby to bylo prohlášeno za
„genocidu“, zažehlo intelektuální debatu.
„V Revoluci byl jasně
vyhlášen program vyhladit rasu obyvatel Vendée“, řekl Philippe de Villiers,
evropský poslanec a bývalý prezidentský kandidát za pravicovou
tradicionalistickou stranu Hnutí pro Francii (MPF).
„Proč k tomu došlo?
Protože lid byl vybrán k likvidaci kvůli své náboženské víře. Dnes požadujeme,
aby to zákon prohlásil oficiálně za genocidu; žádáme prohlášení od prezidenta a
uznání Spojenými národy.“
Pan de Villiers – který
odporuje vstupu Turecka do EU – byl minulý měsíc v Arménii, kde srovnal Vendée
roku 1794 s hromadným vražděním Arménů v roce 1915. Ani v jednom případě, řekl,
„pachatelé nepřiznali svou vinu nebo nepožádali oběti za odpuštění.“
Krvavé události z Vendée
dlouho chyběly v knihách o francouzské historii kvůli tomu, že vrhaly špatné
světlo na revolucionáře. Ale byly velmi dobře známé v sovětském bloku. Sám
Lenin studoval tuto válku a čerpal z ní inspiraci pro svou politiku proti
rolníkům.
Podle historika Alaina
Gérarda z Vendéeského centra pro historický výzkum: „V jiných částech Francie
revolucionáři zabíjeli šlechtu nebo bohatou buržoazii. Ale ve Vendée zabíjeli
lid.“
„Byla to revoluce, která
se obrátila proti samotnému lidu od nějž odvozovala svou legitimitu. To
prokázalo nevěrnost Revoluce svým vlastním ideálům. Proto to bylo vymazáno z
historické paměti“, řekl.
Zatímco dnes nikdo
nepopírá, že se masové vraždění událo, někteří historici argumentují, že se to
nedá nazývat „genocidou“, protože existovaly excesy na obou stranách v něčem,
co bylo občanskou válkou, a nesplňuje to /tedy/ kritéria OSN pro zabíjení na
základě etnické nebo náboženské identity. „Obyvatelé Vendée nebyli o nic méně
vinní než republikáni. Použití slova genocida je zcela nepřesné a nevhodné“,
řekl Timothy Tackett z univerzity v Kalifornii.
Villiers nazývá hromadné vraždění ve Vendée genocidou.
Pro pana Gérarda bylo
hromadné vraždění jasně „promyšlenou politikou vlády“.
Pana de Villierse,
šlechtice jehož rodina sídlí ve Vendée, se genocida přímo týká, protože jeho
předci byli zavražděni z náboženských důvodů – vzbouřili se, aby ochránili své
kněze, kteří odmítli přísahat na novou konstituci.
„Je to vzácný případ
lidu, který povstal z náboženských důvodů. Nevzbouřili se protože byli hladoví,
ale protože jejich kněží byli vražděni“, řekl.
„Je mým závazkem – a mou
velkou ctí – bránit Vendée do konce mých dní. Vendée není jen provincie
Francie, je to provincie ducha. Jestliže si dnes užíváme svobodu vyznání dle
naší volby, je to především díky oběti těch, kteří zde zemřeli.“
Zdroj: Telegraph
Překlad: D. Grof