Profesor Heinz-Lothar
Barth, který vyučuje latinskou a řeckou filologii na univerzitě
v Bonnu, sepsal studii s názvem Papst Johannes Paul II: Santo
Subito? Einkritischer Rückblickaufsein Pontifikat (Papež Jan Pavel II. Santo
Subito? Kritické přezkoumání jeho pontifikátu). Ta byla právě vydána
nakladatelstvím SartoVerlag (německého FSSPX).
Kniha
kriticky přezkoumává pontifikát Jana Pavla II. a rozebírá některé jeho aspekty,
které jsou širší veřejnosti méně známé. A protože autor zamýšlel vyprovokovat
reakci Říma při příležitosti procesu blahořečení tohoto zesnulého papeže,
přeložil ji z němčiny do latiny. Obě verze jsou k dostání u
SartoVerlag.
Argumenty
dr. Bartha jsou výlučně teologické, aniž by činil jakékoliv soudy o ctnostech
nebo o osobní zbožnosti Jana Pavla II. Autor vzdává úctu papežovu boji proti
potratům a za manželskou morálku, stejně jako jeho boji proti komunismu. Ale
pravda jej nutí odsoudit negativní aspekty jeho pontifikátu, které se nakupily
jako těžká neblahá zástava pro všechny jeho následníky na Petrově stolci.
Heinz-Lothar
Barth se vší rigorózností německé filologie svědomitě zkoumá čtyři zvláště
významné dokumenty:
- „Poznámky
pro správné prezentování Židů a judaismu v kázání a katechismu
Římskokatolické církve“ (květen 1985)
- „Oficiální
společné prohlášení Světové luteránské federace a Římskokatolické církve“
/Společná deklarace k nauce o ospravedlnění – pozn. překl./ (31.
října 1999)
- „Výklad
Bible v Církvi“ (1994)
- „Balamandská
deklarace“ (1993)
Také cituje
další názory, které zastával Jan Pavel II., například jeho teologické myšlenky
o limbu nepokřtěných dětí prezentované v Evagelium vitae (1995), č.
99, jeho uznání platnosti mše bez konsekračních slov: anafora Addai a Mari (viz zprávu), jeho rozhodnutí povolit
„ministrantky“ (navzdory tomu, že o několik let dříve soudil, že je to
neslučitelné s tradicí), šíření přijímání na ruku, jeho liturgie
„zohledňující místní kultury“ během jeho cest po světě, a jeho výhrady
k tradiční mši a námitky k jejímu výlučnému slavení („quodvaldedolendumest“
– narážka na vyjádření JPII: „Jiní se bohužel jednostranným a výlučným
způsobem vrátili k předcházejícím liturgickým formám, které někteří
z nich nahlížejí jako jedinou záruku bezpečí pro víru.“, AAS 81/1989, 909
– pozn. překl.)
Dr. Barth
kritizuje především ekumenismus a mezináboženská modlitební setkání, která byla
až do Pavla VI. nemyslitelná – srovnej například Evangelii nuntiandi
(1975), č. 53. Nadto shromažďuje různé citáty mladého teologa Josepha
Ratzingera, jejichž optikou by se měla nahlížet teologie náboženství Jana
Pavla. Tato podivná teologie, která vedla k mezináboženskému setkání
v Assisi (1986), se nalézá již v jeho první encyklice Redemptorhominis,
která v odstavci 6 navrhuje mezináboženské modlitby, a taktéž
v postních rekolekcích, které kardinál Wojtyla uděloval Pavlu VI.,
v nichž čteme: „Všichni lidé jsou Kristem spaseni a ospravedlněni.“ Autor
knihy si také vzpomíná, že kardinál Wojtyla byl taktéž jedním z hlavních
redaktorů pastorační konstituce Gaudium et spes, což byl projekt, který
byl počátkem a základem blízkého přátelství s Yvesem Congarem, O.P. a Henri
de Lubacem, S.J., dvěma hlavními představiteli „nové teologie“, která byla
do Pia XII. potlačovaná.
Dr. Barth a
jeho žena již 15 let v Schönenbergu organizují letní katolické univerzitní
setkání studentů ve škole Bratrstva sv. Pia X. v Německu. Sídlí
v Bonnu, kde jsou farníky priorátu Krista Krále.
***
Heinz-Lothar
Barth, Papst Johannes Paul II. Santo Subito?
EinkritischerRückblickaufseinPontifikat, 190 str., 14.90 €.
Latinský
překlad: PapaIohannes Paulus II sitneSanctis sine mora ascribendus. Vel:
DepontificatuIohannis Pauli II quidnobissentiendumsit., 131 str., 14.90
€. EditionsSarto (Tel. 0049 711 89692929); www.sarto.de (Zdroj :
FSSPX/Německo – DICI č. 233 datováno 16. dubna 2011)
Překlad:D.
Grof
